15.01.2012 11:02

Definice dobrých mravů v rodině

Při svých toulkách nálezy Ústavního soudu si v odůvodněních všímám i odkazů na další nálezy a postupně tak prostupuji do světa právní fantazie. Často si pak kladu otázku, zda by nebylo lepší zrušit všechny obecné soudy a ponechat jen Ústavní soud. Proč máme živit tisíce budižkničemných soudců, kteří nemají absolutně žádný cit pro spravedlnost?

Ukázkovým příkladem je případ matky, která se musela domáhat spravedlnosti až u Ústavního soudu, když ke svému synovi dala do úschovy svoje peníze z prodeje společné nemovitosti a ten jí pak odmítl peníze vydat, protože ho o ně požádala až po uplynutí dvouleté promlčecí lhůty (?). Takovou věc by dokázal vyřešit i pasák ovcí. Přetáhnou povedeného synáčka sukovicí po tlamě, jen by z ní něco takového vypustil. Podle obecných soudů sice došlo k nezákonnému obohacení, avšak žalobě nelze vyhovět s ohledem na promlčecí lhůtu. Soudci, kteří takto rozhodovali, by také zasloužili sukovicí po tlamě a okamžitě by měli být zbaveni soudcovské funkce. To se však neděje a šmejdi bez citu pro spravedlnost, kteří se s bídou naučili několik vět ze zákonů soudí dál. Pak se ani nemůžeme divit, že děti pohrdají svými rodiči a neštítí se ani na vlastního otce podat trestní oznámení nebo exekuci pro údajně dlužné výživné, přestože mu o sobě nepodávají naprosto žádné informace.

Česká justice tak vychová stádo absolutně bezcitných a bezohledných spratků

jako je můj syn Petr Meszner. Ukájím se představou, že si vezme za manželku nějakou dceru soudkyně a svojí bezcitností jí totálně zničí život.

Přesuňme se teď do světa právní fantazie v nálezu Ústavního soudu č. j. I.ÚS 643/04 ze dne 6. září 2005 a podívejme se na definici dobrých mravů v rodině.

Rodina a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou prostředím, kde se dobré mravy, jako poctivost, čestnost, vzájemná úcta a zejména úcta k rodičům, musí nejen předpokládat, ale hlavně formovat a důsledně vyžadovat. Ústavní soud je přesvědčen, že právě v rodině, jako základu společnosti, se musí dobré mravy kultivovat a orgány veřejné moci, soudy zvláště, k tomu musí svými rozhodnutími přispívat.

Na celé věci je zarážející, že tento nález je z roku 2005, tedy sedm let starý. Povinností soudce je soustavně se vzdělávat. K tomu nepochybně patří i studium nálezů Ústavního soudu.  Jak je možné, že se soudci tímto nálezem neřídí, byť nemají absolutně žádný cit pro spravedlnost?

Nezbývá tedy nic jiného, než si pomoci svépomocí. Tento nález svému soudci přilepte vteřiňákem na čelo textem k obličeji, tak aby následující text byl v úrovni jeho očí. Ostatně více vidět nemusí, protože spravedlnost má být slepá.

I.ÚS 643/04

Ústavní soud je toho názoru, že bylo nadmíru žádoucí, aby právě v tomto konkrétním případě, kdy jde o posuzování projevu vůle a obsahu závazkového vztahu mezi matkou a synem, bylo přihlédnuto k tomu, že výkon práva nemůže být v rozporu s dobrými mravy, tak jak stanoví § 3 občanského zákoníku. Právní stát nemůže fungovat bez předpokladu obecně vyžadované míry poctivého jednání mezi lidmi. Rodina a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou prostředím, kde se dobré mravy, jako poctivost, čestnost, vzájemná úcta a zejména úcta k rodičům, musí nejen předpokládat, ale hlavně formovat a důsledně vyžadovat. Ústavní soud je přesvědčen, že právě v rodině, jako základu společnosti, se musí dobré mravy kultivovat a orgány veřejné moci, soudy zvláště, k tomu musí svými rozhodnutími přispívat.

Obecné soudy tím, že v projednávaném případě připustily a vzaly při svém rozhodování v úvahu nemravnou námitku promlčení vznesenou vedlejším účastníkem (synem stěžovatelky) aprobovaly jednání, které je "contra bonos mores". V důsledku tohoto postupu nebylo řízení před obecnými soudy jako celek spravedlivé. Spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokratickým právním řádům. Zásada souladu práv, resp. jejich výkonu s dobrými mravy představuje významný princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti (ekvity). Pojem "dobré mravy" nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou (haec aexuitas suggerit ..."), což ve svých důsledcích znamená nastoupení cesty nalézání spravedlnosti.

Celé znění nálezu bylo zařazeno do judikátů na stránce VÝŽIVNÉ jako Dobré mravy V.

—————

Zpět