18.10.2011 23:52

Dětský koutek v justičním areálu Na Míčánkách

Při jedné mojí návštěvě justičního areálu Na Míčánkách na mě z infocentra místních soudů vykukoval kojenec, kterého zde hojdala zaměstnankyně soudu. Další zaměstnankyně lačně hleděly na hojdající kolegyni, zda se dítka na chvilku nevzdá, aby si také mohly pohojdat. Uprostřed informačního stánku stála maminka dítěte (s ohledem na věk dítěte evidentně nebyla v pracovním procesu) a zaměstnankyním soudu sdělovala svoje dojmy z mateřství (celý článek Pohojdáme Na Míčánkách).

Mohly by si něco podobného dovolit zaměstnankyně v soukromém sektoru? Třeba bankovní úřednice za přepážkou pro klienty banky nebo pokladní v hypermarketu? Asi těžko.

Na nevhodné chování zaměstnankyň soudů jsem podal stížnost na Ministerstvo spravedlnosti, ve které jsem uvedl přesnou dobu události, aby bylo možné vše prověřit ze záznamu kamerového systému. Stížnost však byla přeposlána na Městský soud v Praze, v jehož kompetenci je údajně vyřízení stížnosti.

Po „usilovném“ prověření přišlo od Městského soudu v Praze (Ústředního výboru bývalých komunistů v justici) následující vyrozumění o „vyřízení“ stížnosti. Tomu nebudete snad ani věřit.

Podle ředitele správy Městského soudu v Praze ing. Michala Mrzkoše jsem ten den pravděpodobně ani v justičním areálu Na Míčánkách vůbec nebyl, protože se nedochoval záznam kamerového systému a všechno se mi jen zdálo. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že si na dojemnou scénu nikdo z dalších návštěvníků ani zaměstnanců soudu nestěžoval a jde čistě o mojí citovou zploštělost, když mě pohoršuje pohled na ženu hojdající malé dítě.

Takové vyřízení stížnosti mě pochopitelně nemohlo uspokojit, proto jsem se nejdříve zajímal o kamerový systém v justičním areálu Na Míčánkách. Ze začátku se to zdálo jako neřešitelný úkol, protože jeden justiční úředník mě odkazoval na druhého a k žádnému výsledku to nevedlo. Musel jsem tedy začít mimo justici a zde to šlo překvapivě snadno. Začal jsem u benzínové stanice s dotazem, zda mě mohou jen tak snímat kamerovým systém bez mého souhlasu. Sice na mě koukali jako na zloděje, ale to podstatné jsem se dozvěděl. Všechny kamerové systémy musí být registrovány u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pak už stačil jen krátký telefonát a návštěva internetových stránek tohoto úřadu.

Provozovatelem kamerového systému (správně - správcem osobních údajů) v justičním areálu Na Míčánkách není Justiční stráž (hovádka jen systém používají) ani jednotlivé soudy, ale Ministerstvo spravedlnosti. Kamerový systém a záznamy má na starosti p. Trlička (tel.: 251 445 819), který ale není zaměstnancem některého ze soudů v justičním areálu a je zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti.

Jistě jste nepřehlédli, že v registraci je uvedeno, že osobní údaje budou zpracovávány se souhlasem subjektu údajů. Při žádné návštěvě justičního areálu Na Míčánkách mě však nikdo nikdy o nějaký souhlas s nahráváním nežádal. Ze stanoviska ÚOOS vyplývá, že s ochranou osobních údajů to v případě kamerových systémů není až tak „horké“, kdy lze souhlas obejít užitím § 5 odst. 2, písm. e) zákona o ochraně osobních údajů.  

Užití kamerového systému je možné i bez souhlasu subjektu údajů s využitím ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.; přitom je však nutno respektovat podmínky uvedené sub 4.

Povinnosti správce při provozování kamerového systému vybaveného záznamovým zařízením:

a) Kamerové sledování nesmí nadměrně zasahovat do soukromí. Kamerový systém je možno použít zásadně v případě, kdy sledovaného účelu nelze účinně dosáhnout jinou cestou (např. majetek je možno chránit před odcizením uzamčením místnosti). Dále je vyloučeno užití kamerového systému v prostorách určených k ryze soukromým úkonům (např. toalety, sprchy). Je ovšem možné řešení, kdy subjekt údajů má na výběr z alternativ (např. lze monitorovat prostory šatny plaveckého stadionu za předpokladu, že je vymezen prostor pro převlékání, který není kamerami sledován).

b) Specifikace sledovaného účelu. Je třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.

c) Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.

d) Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním - viz § 13 zákona č. 101/2000 Sb.

e) Subjekt údajů musí být o užití kamerového systému vhodným způsobem informován (např. nápisem umístěným v monitorované místnosti), viz § 11 odst. 5 zákona č. 101/2000 Sb., nejde-li o uplatnění zvláštních práv a povinností vyplývajících ze zvláštního zákona.

f) Je třeba garantovat další práva subjektu údajů, zejména právo na přístup ke zpracovávaným datům a právo na námitku proti jejich zpracování, viz § 1 zákona č. 101/2000 Sb.

Vice zde: Stanovisko k provozování kamerového systému

Nikdy jsem se o to nezajímal, proto teď nemohu říct, zda je před vstupem do justičního areálu Na Míčánkách na vhodném místě informace o monitorování prostoru kamerovým systémem, ale při příští návštěvě to nepochybně prověřím. Veřejně přístupná část registrace kamerového systému justičního areálu Na Míčánkách bohužel neobsahuje to, co mě zajímalo asi nejvíce - povinný údaj o době uchování záznamu. Podle informace ÚOOS má Ministerstvo spravedlnosti v registraci uvedenou dobu na uchovávání záznamů 3 až 5 dnů.  

Stížnost na chování zaměstnankyň soudu jsem tedy správně adresoval na Ministerstvo spravedlnosti, a pokud by Mgr. Helena Hrabinská z oddělení stížností neprodleně vyzvala technika kamerového systému p. Trličku, aby jí předal záznam z příslušného dne, bylo ještě možné celou věc „prověřit“, aniž bych byl ing. Michalem Mrzkošem nechutně „obviněn“ z halucinací a citové zploštělosti.  

Socialistické představy ředitele správy Městského soudu v Praze ing. Michala Mrzkoše o využití pracovní doby státních zaměstnanců mě přivedly k návrhu na odstranění diskriminace některých návštěvníků justičního areálu Na Míčánkách. Uvidíme jak se k tomu postaví Ministerstvo spravedlnosti.    

Ministerstvo spravedlnosti
oddělení stížností
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

V Praze dne 18. října 2011

Č. j. 256/2011-OD-STIZ/4

Věc: vyřízení stížnosti na nevhodné chování zaměstnanců soudu

Vážená magistro Hrabinská

Předpokládám, že jste stejně jako já obdržela vyrozumění ředitele správy Městského soudu v Praze  ing. Mrzkoše o vyřízení mojí stížnosti na nevhodné chování pracovnic informačního stánku v justičním areálu Na Míčánkách.

Předně bych Vás chtěl upozornit, že stížnost byla adresována správně, kdy správcem osobních údajů (záznamů z kamerového systému) je Ministerstvo spravedlnosti a „obsluhou“ kamerového systému je pověřen zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti p. Trlička a nikoliv ředitel nějakého odboru Městského soudu v Praze. Pokud by byla Vaše reakce na mojí stížnost adekvátní této skutečnosti, bylo časově možné celou věc prověřit ze záznamu kamerového systému (dle registrace kamerového č. 00002917-005 uchováváte záznam 3 až 5 dnů), aniž bych byl nějakým ředitelem trpícím socialistickými představami o využití pracovní doby státních zaměstnanců sprostě obviňován z halucinací a citové zploštělosti.

I když se záznam kamerového systému nedochoval, nepředpokládám, že zaměstnanci soudů mají „plovoucí“ pracovní zařazení a každý den ráno u „píchaček“ losují, co kdo bude ten den dělat, proto by neměl být problém zjistit, kdo ze zaměstnanců byl v uvedený den v infocentru, jak se hloupě vymlouvá ing. Mrzkoš. Ostatně jako pravidelný návštěvník justičního areálu jsem si nevšiml, že by se osazenstvo infocentra nějak měnilo. Pro případ nějakých dalších nejasností zasílám fotografii pracovnice infostánku, která v pracovní době hojdala dítě.

S ohledem na obsah vyjádření ing. Mrzkoše jsem si  však uvědomil, že justiční areál Na Míčánkách do značné míry diskriminuje některé návštěvníky soudu. Zatím co např. rozvedený otec si před jednáním může odložit svoje oblíbené a nepostradatelné hračky do úschovny, matky samoživitelky si zde nemají kam „odložit“ svoje děti, přičemž kruhové infocentrum je k tomuto účelu jako stvořené. Na plochu infocentra stačí nasypat plastové kuličky a nějaké hračky (viz. dětské koutky IKEA).  Hodné tety si jistě poradí i s nějakým „křiklounem“ (stačí ho chvilku pohojdat), který by rušil provoz infocentra. Legální dětský koutek by pak nepohoršoval ani takového „necitu“, jako jsem já.  Zejména justice by měla dbát na rovnost všech účastníků soudních řízení, proto věřím, že Ministerstvo spravedlnosti uvedený nedostatek justičního areálu Na Míčánkách rychle odstraní.

Žádám, abych byl informován o dalším postupu ve věci mojí stížnosti na nevhodné chování zaměstnanců soudu (přístup cizích osob do infocentra, kde se pracuje s citlivými osobními údaji a využití pracovní doby státních zaměstnanců) a ve věci realizace nápadu ing. Mrzkoše na rovnocenný přístup justice k matkám s malými dětmi.

Luboš Meszner

 

—————

Zpět