22.10.2013 00:19

Držte hubu s Jílkovou aneb co oko diváka nevidělo

Pořad Držte hubu (Máte slovo) nevkusně moderovaný femonacistkou Jílkovou zásadně nesleduji, protože to je absolutní ztráta času. V pořadu se vždy otevře „velké“ téma, všichni se pohádají, ale k jádru problému se nikdy nedospěje, protože je úzkostlivě zamlčováno (cenzurováno). Výsledkem pořadu pro občany je tak hovno! Vlastně ani to ne, protože to by alespoň bylo možné využít jako hnojivo na zahrádku. Ostatně to není jen můj osobní názor. Stačí, abych u zákazníků vtipně stočil řeč od jejich technického problému s televizním vysíláním na obsah televizních programů, a hned se dozvím, co lidi neskutečně irituje. Často to však říkají, aniž bych o tom začal.

Jediný účelem pořadu „Držte hubu s Jílkovou“ je tak stabilní vysoké hmotné zajištění femonacistky Jílkové, což je jen jiná forma výstavby dálnic, kde daňový poplatník (v tomto případě koncesionář) dostane polní cestu s dopravní značkou dálnice, za několikanásobně vyšší cenu, než je cena kvalitní dálnice a rozdíl jde do kapsy šmejdů (zde Jílkové a spol.)

O tom, že další díl pořadu „Držte huby“ bude na téma zasahující do zájmové oblasti Adikie, jsem se tak dozvěděl den před vysíláním až na základě upozornění laskavých čtenářů, což je zvláštní, protože abych byl skutečně v obraze a neunikla mi žádná důležitá událost v oblasti rodinného práva (například poskytování rozhovorů pro ruskou TV), pravidelně navštěvuji internetové stránky významné Mezinárodní organizace pro rodinu a dítě, kde o natáčení pořadu nebyla žádná zmínka. Můžete se o tom přesvědčit ZDE. Trošku mě mrzí, že jsem se o natáčení pořadu nedozvěděl ani ze známých otcovských stránek K213, ale nejspíše tomu aktivista Fiala proti všem jeho zvyklostem nepřikládal valný význam, což zase na druhou stranu chápu. Mohl však být někdo, koho by pořad skutečně zajímal, proto jsem dal avízo na Adikii.

Mediální slávy už jsem si užil dostatek, když jsem byl zaměněn za zločince exekutora Višvadera (mimochodem Nova dodnes nesplnila naší dohodu o mimosoudní nápravě), proto nemám touhu být mediálně známá osobnost. Navíc jako veřejně vystupující osoba bych mohl být kdekým označován za zmrda a pak bych musel na tyto opovážlivce podávat trestní oznámení, což mě opravdu nebaví.  Do pořadu jsem se zaregistroval oficiální cestou, čistě jen abych prověřil bdělost cenzorů. Pochopitelně touto cestou jsem žádnou odpověď neobdržel a rozhodně jsem se nehodlal o účast někoho doprošovat.

Nemusím být členem mensy a před i za jménem mít hned několik titulů, abych si na prstech ruky nedokázal spočítat, že v pořadu vždy vystupuje šest diskutérů a oficiálně uváděný počet hostů pořadu tak není úplný, byť s ohledem na příslušnost moderátorky Jílkové k femonacistickému hnutí, již byly „síly“ obou stran vyrovnány.

Máte slovo s Jílkovou

Moderátorka Michaela Jílková v přímém přenosu společně se svými hosty diskutuje o změnách v oblasti rodinného práva. Hosté: Daniela Kovářová – bývalá ministryně spravedlnosti ČR, Petra Stará – soudkyně Okresního soudu v Mostě, Aleš Hodina – předseda Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě, Klára Samková – advokátka, Jiří Fiala – zakladatel a předseda Občanského sdružení K 213 a další.

Zdroj ČT Máte slovo

Stále si mi tedy vrtalo hlavou, kdo asi budou ti „a další“, když tu slyším podivné dunivé zvuky. Nejdříve jsem si myslel, že v autě jede nějaký magor s „vyhuleným“ přehrávačem, ale žádné auto jsem neviděl. Po chvilce jsem rozpoznal zvuk tam-tamu, kterým se svolávají ukřivděné rozvedené matky pod vedením Asenové. Ačkoliv jsem před tím všem přátelům vysvětloval, že nemám zájem se pořadu účastnit, této „výzvě“ jsem skutečně nemohl odolat. Proto jsem pak celé odpoledne klečel na vrátnici ČT a žadonil o účast. (Tento odstavec prosím berete s velkou rezervou. Chtěl jsem tím jen vyjádřit, že zdravé otcovské jádro funguje na výbornou, aniž bych tím tyto osoby prozradil.)

Diváky ve studiu tvoří fankluby převážně nominované jednotlivými hosty diskuse a ty byly ve skupinách odváděny před studio. Přesně jak jsem předpokládal, moje jméno na seznamu hostů nebylo. Stačilo však říct jméno jisté osoby a vše se v dobré obrátilo. Uctivým personálem jsem byl odveden do obrovské čekací haly, kterou všichni velmi důvěrně znáte z první návštěvy Zemana jako prezidenta v ČT. Nebyl bych to já, abych si neomrknul „místo činu“. Vše bylo přesně tak, jak jsem odpozoroval z videa (ČT řeší únik videa Zemanova popelníčku od pana ředitele). Ředitel ČT Dvořák vedl Zemana po chodbě, minuli několik schodů, které vedou do sníženého prostoru s křesly, a za sloupem rukou Zemana vybídl k cestě ke křeslům, jenže tam už nejsou schody, ale pořádný schod (odhadem 40 cm), ze kterého jsem měl také problém normálně sestoupit, ačkoliv jsem na to byl připraven. Protože jsem také kuřák, sháněl jsem se ještě po „popelníčku“, ale ten tam opět nebyl.

Chytrému napověz a blbci odpověz

Postupně přicházeli další lidé a nenuceně jsme mezi sebou konverzovali, když tu dorazil i zmrd Papazian. Postupně se podáním ruky zdravil s ostatními a předpokládal jsem, že když k němu budu stát bokem, neodpovím mu na pozdrav a ani mu nepodám ruku, že vše pochopí a nebude žádný problém. To jsem se ale tvrdě spletl! Hned na mě poměrně hlasitě vyrukoval, že prý ho mrzí, že o něm píšu ošklivé věci. Protože blbci nestačí napovědět, odpověděl jsem mu, že mě zase mrzí, že se chová jako zmrd. Tím to však neskončilo a jako kdyby nestačilo, že honoris („čestný“) Hodina na svých stránkách virtuální opozice zločinného systému tvrdě cenzuruje kritické názory a řadě lidí blokuje IP adresy, jeho patolízal Papazian pokračoval: „Hele Luboši a ne že tam budeš na Hodinu pískat.“ (Myšleno vyjadřovat nesouhlas s jeho názory.) Aby mi někdo diktoval, které názory jsou ty správné a které nikoliv, to už byla na můj vkus opravdu silná káva a co jiného jsem mu na to mohl odpovědět, než: „No to si piš, že budu!“  Tuto „místně“ naprosto nevhodnou debatu se ostatní otcové snažili ukončit tím, že si to máme vyříkat někde v hospodě. A to už jsem se opravdu rozčílil. „Pánové, laskavě mě neokřikujete, protože já jsem celou dobu držel hubu a vůbec jsem si toho zmrda nevšímal. Umravněte si tedy laskavě Papaziana!“ Ten však musel mít poslední slovo: „Jenže já nevím, co to slovo zmrd znamená“. Tím bylo vše vysvětleno a raději jsem odešel konverzovat s někým, kdo nemá „nasráno v makovici“.

Zasedací pořádek

Již na vrátnici všichni museli podepsat poučení o pravidlech chování ve studiu, která jsou prakticky stejná, jako při stoličních jednáních. Rozdíl byl jen v tom, že personál ČT se všem za nutnost jejich dodržování  uctivě omlouval, zatím co stoliční ochranka k návštěvníkům přistupuje jako k obtížnému hmyzu.

Půl hodiny před začátkem pořadu jsme byli vyzváni ke vstupu do studia. Zde nastala komická situace, protože jako první měli jít do studia „příznivci nového Občanského zákoníku“ (přesněji fanklub Asenové), ale „příznivec“ tam nebyl ani jeden. Pro chvilce trapného ticha tedy byli do studia postupně připuštěni „odpůrci“ a každý se musel podrobit důkladné kontrole ručním scannerem nebezpečných předmětů. Zde se opět předvedl zmrd Papazian, když se domáhal vstupu s hůlkami k transparentu Unie Otců a průvodovými mávátky Střídavky, a přes opakované vysvětlení personálu, že tyto předměty do studia prostě nesmí, to odmítal pochopit.

V tu chvíli jsem již začal kalkulovat s obsazením „strategického místa“ v publiku. Nejen z osobních důvodů jsem nechtěl být mezi fanklubem podnikatele s neštěstím rozvedených octů a ani pod vlajkou Unie otců, jejíž předseda poskytuje rozhovory pro ruskou televizi a ztrapňuje tím celé otcovské hnutí. Využil jsem proto situace, že Asenová nesplnila svůj úkol zaplnit studio ukřivděnými matkami, a spolu s fanklubem Kláry Samkové, která je mi ze všech diskutujících názorově asi nejblíže, jsem se usadil do sektoru pro příznivce ukřivděných matek. Počítal jsem s tím, že to Jílková nebude vědět, protože se připravovala na vysílání a bude mě tak považovat za nějakého femonacistu.

Studio se postupně zaplňovalo a každý podle svého naturelu hledal to svoje „strategické místo“. Nejčastěji podle předpokládaného úhlu záběru rozestavených televizních kamer. Mimochodem statická byla pouze jedna a další dvě „rejdily“ studiem pro akční záběry. Mnohým se tak výběr strategického místa podle prvotního rozmístění kamer příliš nevydařil. Několikrát jsme však byli upozorňováni, že právě asi nejvýhodnější místo v první řadě, hned vedle stolku Jílkové, musí zůstat volné.

VIP veřejnost

To se záhy vysvětlilo, kdy těsně před vysíláním jako poslední na toto místo zasedla nechvalně známá rozvodová advokátka Spoustová, kterou do té doby někde ukrývali. Během chvilky také přišli hlavní diskutéři a Jílková, která nám vysvětlila „pravidla hry“. Především, že kromě potlesku nebude veřejnost slyšet a svoje názory na diskutující tak můžeme vyjadřovat pouze výrazem v obličeji. Mezi diváky kolovaly dva mikrofony, ale ty byly zapnuty pouze na pokyn Jílkové (teprve až když na někoho ukázala).

Ve studiu byl monitor, na kterém mohli všichni vidět „odpočítávání“ času. Do zahájení živého vysílání zbývaly sotva dvě minuty, když tu si advokátka Spoustová vzala sklenici s vodou, která byla ukryta na boku stolku Jílkové, aby si v případě potřeby mohla v průběhu vysílání svlažit ústa. A to se Jílková celkem oprávněně rozohnila: „No prosím vás co to je? To je moje sklenice!“ Zoufale pak očima hledala produkci, aby situaci nějak vyřešila. Fakticky si za to ale může sama, když nevychované Spoustové přidělila roli obyčejné divačky, ačkoli se ve skutečnosti jednalo o VIP hosta, který se logicky domáhal privilegia, na které obyčejní diváci nemají nárok (při natáčení se nesmí pít, stejně jako při stoličním jednání).   

Moderátorka a hosté

Všechny pořady jsou dnes natáčeny ve vysokém rozlišení, kdy je pak na obrazovce vidět i „beďar“ na tváři účinkujících, proto je vcelku pochopitelné, že v maskérně musí moderátorce na ksicht fakticky namalovat nový obličej. Věřte mi, že při „živém“ pohledu z jednoho metru to ale není pěkný pohled, kdy dotyčná osoba působí jako nějaké monstrum.

Pokud jde o celkovou vizáž diskutujících, pak bezesporu nejlépe na tom byla Kovářová a v těsném závěsu na druhém místě Klára Samková. Oba pánové byli oblečeni střídmě a není k tomu co říct. Absolutně nejhůře ve stylu hippies přišla oblečená soudní stolice Stará, zejména když má plat nejméně 80 litrů měsíčně a zákon jí ukládá, aby i ve svém osobním životě nedělala stoličnímu stavu ostudu. Vysokou míru nevkusu by bylo možné přehlédnout u „chudinky matky“, které nějaký zločinec rozvedený otec neplatí nehorázné výživné z fiktivního příjmu, ale v případě soudní stolice, která má být elitou národa, je takový styl oblečení skutečně otřesný. Dost dobře nelze ani přehlédnout, když si „chudinka matka“ vezme těsně obepínající bavlněné šaty a na boku jí pak vystupuje mohutný šev spodních kalhotek, jako v případě Asenové. To sice zůstalo za diskusním stolkem ukryto před zraky televizních diváků, avšak zejména poblíže sedící diváci nebyli o tento trapný detail nijak ochuzeni.

Pravidla diskuse

Těsně před zahájením vysílání se ještě Jílková obrátila na honorise Hodinu s tím, že mu zaslala témata diskuse a zda podle dohody poučil svůj fanklub, že se zde nebudeme bavit o „péči o dítě“. Ten však Jílkové nebyl schopen přesvědčivě odpovědět, protože jeho fanklub měl připravený jiný scénář. V průběhu vysílání odložit saka, pod kterými ukrývali trička Střídavky a z pořadu udělat reklamu na střídavou péči o děti. Jílková tedy všechny důrazně upozornila, že o „péči o děti“ se zde skutečně nebudeme bavit. Tím mi spadl kámen ze srdce, protože mám zásadní problém s upřednostňováním jednoho problému rozvedených otců, který se navíc dotýká jen mizivého procenta případů, před všemi ostatními. Virtuální opozice zločinného systému disciplinovaně daná pravidla v průběhu pořadu nepřekročila (sako si nikdo neodložil). Pořad se tedy správně měl jmenovat spíše „manželské právo“, než „rodinné právo“ v novém Občanském zákoníku.

Scénář

První, kdo však porušil daná pravidla, byla Česká televize, když na úvod zazněly jakési telefonáty diváků, kde nějaký pomatenec hlasem podobným Miloušovi Jakešovi, tvrdě odsoudil neplatiče výživného. To už mi pomalu docházel scénář celého pořadu.

Nevím, jaká pravidla byla dána hlavním diskutujícím, ale nešlo přehlédnout, že diskuse byla v režii Jílkové a honorise Hodiny. Jen Klára Samková si občas vzala slovo „mimo pořadí“. Objektivně však nutno říct, že honoris Hodina byl z osob „bez právního vzdělání“ asi jediný, kdo si nový Občanský zákoník alespoň přečetl a byl schopen „právně odborně“ diskutovat.  Fiala byl zjevně přehlížen a tak se ke slovu moc nedostal.

Scénář tedy byl naprosto jasný. Virtuální opozice zločinného systému honoris Hodina se bude disciplinovaně držet „neškodných“ témat a femonacistky dříve nebo později přejdou ke svým oblíbeným tématům, jako je domácí násilí a výživné. To „nadzvedne“ známého bouřliváka Fialu, zejména když hned vedle sebe bude mít „velmi oblíbenou“ rozvodovou advokátku Spustovou, (která správně měla sedět na druhé straně vedle Asenové), předvede nějaký šílený výstup a z rozvedených otců budou opět totální kreténi. Tento scénář se naštěstí nepovedl.

Absolutním vítězem diskuse je tedy Fiala, protože se držel zpátky a tím naopak nechal báječně „vyniknout“ šílenou Asenovou.

Diváci ve studiu

Předně nutno říct, že vstoupit do diskuse nebylo jednoduché. Jílková sice měla vše pod kontrolou, a když na ní nebyl záběr, otočila se na veřejnost a sledovala, kdo se hlásí o slovo. Jenže mezi tím se diskuse otočila úplně někam jinam a případná reakce tak už byla „mimo mísu“. Fanklub virtuální opozice zločinného systému se disciplinovaně držel zpět a na „domácí násilí“ nikdo nechtěl reagovat. Protože mně překvapivě nikdo nedržel ruce za zády, moje ruka tedy šla ihned nahoru. Jenže když jsem se dostal ke slovu, už jsem vlastně ani nechtěl reagovat, protože diskuse už byla úplně jinde. To mě zaskočilo natolik, že jsem se při prvním vstupu zapomněl představit.

Jílková se skutečně mnohokrát otáčela na diváky ve studiu, ale naprosto marně hledala někoho, kdo by se hlásil o slovo. Nevím, nakolik to bylo dáno disciplinovaností virtuální opozice zločinného systému, avšak aniž bych chtěl kohokoliv urazit, spíše si myslím, že zde nebyl nikdo, kdo by byl schopen věcně reagovat. Většina diváků ve studiu si totiž vystačila s tím, že nový Občanský zákoník je prostě špatný, aniž by ho kdy četli. Mě ale zase nebavilo celý pořad prosedět se zvednutou rukou. 

A pak to přišlo

Ke slovu se také dostala Asenová. Jestliže do té doby se všichni diváci ve studiu skutečně chovali velmi disciplinovaně, jejím vystoupením se vše rázem změnilo. Sice sklízela potlesk (pískat se nesmělo), ale ten byl doprovázený hlasitým smíchem, dupáním apod. Ze všech diváků jsem se určitě nejhlučněji projevoval já, proto se také stále otáčela dozadu, kde jsem seděl. Její megažvásty uvolnily náladu ve studiu a o slovo se hlásili další lidé. Mikrofony, o které se do té doby nikdo „nepral“, se tak dostaly zcela mimo můj dosah. Tím mi vznikl problém.  Protože mám Asnovou velmi dobře „přečtenou“, očekával jsem otevření diskuse o výživném, do které jsem chtěl pochopitelně vstoupit. Nakonec ale všichni rychle pochopili, že právě proto jsem na natáčení přišel a mikrofon ke mně přicestoval včas.

Zde opět musím vyzdvihnout honorise Hodinu, že mě jako jediný velmi správně a věcně doplnil. Reakce soudní stolice Staré na zákonem stanovená pravidla pro určování výživného pochopitelně nikoho nemohla překvapit.

Žádný zákon o výživném!

Zločincům v talárech nikdy nešlo o spravedlnost a dobrovolně se nikdy nevzdají nástroje na ekonomickou likvidaci rozvedených otců, kteří se oprávněně dožadují širokého podílu na péči o dítě.

K novému občanskému zákoníku

Ve stejný den byl na ČT 24 rozhovor s Veřejným ochráncem práv Varvařovským. Ten stejně jako já zastává názor, že jen hlupák si může myslet, že by nový zákon něco zásadně změnil. „Poslední slovo“ totiž vždy mají soudní stolice a rozhodující je tak ten „jejich výklad zákona“, který při současném zločinném systému může být značně odlišný, od původního zákonem sledovaného záměru. Samotná diskuse ve studiu pak jasně ukázala, že nový Občanský zákoník je v řadě otázek přinejmenším značně nejasný, což ještě více otevírá prostor pro rozhodovací zlovůli soudních stolic.

Ke vzniku nového Občanského zákoníku je velice pěkný článek na Parlamentních listech (ZDE). Jen zde chybí zmínka o femonacistovi legislativnímu náměstkovi Ministerstva zlovůle Korbelovi.

V novém Občanském zákoníku je asi jedné dobré ustanovení ke společnému jmění manželů, které by mohlo zabránit vykrádání společného bytu jedním z manželů. Dlouhá léta je zde totiž zneužíváno „obvyklé užívání běžného vybavení domácnosti bez souhlasu druhého manžela“ k vykradení společného bytu při rozvodu. Pokud se však jeden z vlastníků chová, jako kdyby byl jediným vlastníkem majetku (odstěhuje společný majetek do bytu, kam druhý z manželů nemá přístup, protože byt je „naspaný“ na rodiče), pak se zcela nepochybně jedná o trestný čin krádež. Nikomu přitom nepřijde divné, že „týraná“ manželka před násilníkem neutíká jen v noční košili, ale v plně naloženém stěhovacím náklaďáku, stejně jako moje bývalá manželka Monika Mesznerová. Ta se dokonce „přestěhovala“ přímo před sídlo mojí firmy, aby mě v obavě z dalšího násilí rozhodně nemohla každý den potkávat. Když jsem řekl, že chci o syna pečovat, soudní stolice Winklerová se mi vysmála, že nemám ani konvici na čaj, jak tedy chci o syna pečovat?! Že by manželka měla byt uvést do původního stavu, abych mohl o syna pečovat, to jí pochopitelně ani ve snu nenapadlo.

Sledovanost pořadu

S ohledem na skutečnost, že je týden před volbami a ve stejnou dobu probíhala diskuse s politiky, pořad sledovali pouze fankluby jednotlivých diskutujících. Kdo se nezajímá o politiku a ani o problematiku rozvedených rodin, nejspíše sledoval schizofrenického Vladka, ve vile vyvolených, jehož matka střídala partnery jako ponožky a on pak musel nosit jejich obnošené oblečení, což se mu silně eklovalo. Přesto svoji matku nadevše miluje. Jistě uznáte, že pro zločinný systém je takový magor ideální vzor pro dospívající mládež.

Konec pořadu

Jako náruživému kuřákovi mi už „šla huba šejdrem“, proto jsem se po skončení  pořadu ve studiu nijak nezdržoval. Jen jsem si všiml, že „laškování“ Jílkové a honorise Hodiny pokračovalo i po vypnutí kamer, zatím co dalších diskutujících si Jílková ani nevšimla. Na rozdíl od zástupců Unie otců také nemám rád lezení do konečníku, byť by byl součástí těla opačného pohlaví a nemusím se toho účastnit ani jen jako pozorovatel. Díky tomu jsem také potkal Tomio Okamuru, což byl největší zážitek z celé návštěvy ČT. 

Ještě večer po pořadu a druhý den mi volalo hned několik rozvedených otců a nepřímo se mi omlouvali. „Víš, já jsem netušil, že ta Asenová je taková megakráva, když je pro střídavou péči“. Zaslepeni růžovým snem o střídavé péči si totiž mysleli, že mám k Asenové nějakou osobní averzi.

Že má někdo plnou hubu střídavé péče, ani zdaleka ještě neznamená, že je na straně rozvedených otců!

Postavil jsem se proti člověku, kterého si hluboce vážím, svému nejlepšímu kamarádovi, když se spřáhnul s Asenovou. Rozhodně se tedy nenechám okřikovat a umravňovat od pokrytců, že si osobní spory máme vyříkat někde v hospodě, protože z mojí strany nejde o osobní spor honorisem Hodinou či podrazákem (když neví, co je to zmrd) Papzianem, ale o boj s virtuální opozicí zločinného systému.

Pokrytci, je čistě váš problém, že to nechcete vidět, ale já nebudu mlčet a čekat, až jednoho dne procitnete a dáte mi za pravdu. Na to děti jiných otců nemají čas! Nakonec ani ty vaše ne!

 

—————

Zpět


Array


ADIKIA PODPORUJE

www.hnutiusvit.cz

Podrobný program ZDE


NEJLEPŠÍ HLÁŠKY 2013

Text odpovídá mentalitě úředníků Ministerstva spravedlnosti.
Mgr. Pavel Hasnekopf
--------------------------------
Iura novit curia -  Soud zná zákon
soudce JUDr. Michal Ryška 
--------------------------------
Svědek profesor Šámal je nadbytečný.
soudce Mgr. Iva Diepoltová


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
symbol zmrdství

bývalý premiér ČR
Petr Nečas

Otec, který se dobrovolně vzdal svých dětí


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
předseda Ústavního stolce

JUDr. Pavel Rychetský

Nevyšší stolice komunisty zaplevelené stolice.

Otec zločinné přísudkové vyhlášky 

Práva zlodějů Org.23/13 

Odepření práva zlodějům by vedlo k dalšímu prohloubení zásahu do základních práv.


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
Absolutně nejlepší 
ministr spravedlnosti ČR
JUDr: Pavel Blažek

Vyšší kultura se hned pozná!


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
 I. náměstek ministra
 
JUDr. Daniel Volák

„Všichni soudci jsou čestní lidé a profesionálové“, ruku do ohně by za to dal.

596 soudců
členů zločinecké KSČ

Bašty komunistů v justici


ADIKIA PŘEDSATVUJE
předseda odborového svazu soudců
(Soudcovská unie)
JUDr. Tomáš Lichovník

„Alkohol za volantem nemá vliv na funkci soudce.“

„Soudce je také jen člověk.“

Plat soudce 100 000,- Kč
Definitiva 
Odpovědnost žádná
Zákonem chráněná osoba
Zdarma ozbrojená ochranka

Kdo ze smrtelníků to má?!


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
prezident Exekutorské komory

Mgr. Ing. Jiří Prošek

Nevlastníte-li nic, stejně vám to vezmeme!

Váš exekutorský úřad.


ADIKIA HUMOR

III. ÚS 298/12 

Idea právního státu vychází z principu, že stát a občan nejsou v zásadním sporu, ale stát má sloužit občanům.

Ústavní stolec  LP 2012

 


NEJLEPŚÍ HLÁŠKY

Soudce bývalý komunista
je totéž
jako bývalý černoch.

JUDr. Klára Samková

***

Zvířata na území ČR mají právo vychovávat svá mláďata. I opice v ZOO mají právo vychovávat svá mláďata. Pouze čeští rozvedení otcové toto právo nemají.
Ing. Lubomír Bouše


ZAJÍMAVOSTI


Česká republika

10 mil. obyvatel
3 066 soudců
596 soudců členů KSČ
4 000 ústav. stížností
23 000 vězňů

 Více ZDE


Japonsko

100 mil. obyvatel
3 191 soudců

0 soudců členů KSČ
10 000 ústav. stížností
56 000 vězňů

Více ZDE