05.04.2012 13:24

Já si to nepřeju!

V právním státě je veřejné projednání věci základní zárukou spravedlivého procesu. V současné době probíhá soudní řízení s poslancem Bártou a není to tak dlouho, kdy probíhalo řízení s „justiční mafií“, kde se to známými jmény jen hemžilo. Dokážete si představit, že by z projednávání těchto věcí byla vyloučena veřejnost? Asi jen těžko.

Kromě poslance Bárty a „justiční mafie“ však má podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý (tedy i rodiče nezletilých dětí) právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, tedy právo na záruku spravedlivého soudního procesu a veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Občanský soudní řád
§ 116
(1) Jednání je veřejné s výjimkou jednání prováděných notáři jako soudními komisaři.
(2) Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.

To jsou vcelku logická omezení základních práv, proti kterým asi nelze nic namítat.

Ministerstvo spravedlnosti teď přichází s tzv. „technickou“ novelou občanského soudního řádu, jejímž cílem je údajně „odstranění nejzásadnějších problémů, které postihují současné řízení před civilními soudy“ (Novela občanského soudního řádu). Takzvaná „technická" novela však obsahuje přílepek, který útočí na základní principy právního státu, kdy ve věcech péče o nezletilé má záležet pouze na subjektivní vůli soudců, zda jednání bude veřejné či nikoliv. Útok je vysvětlován potřebou zvýšené ochrany procesních práv dětí, pro které je údajně soudní řízení spojeno s velkým tlakem a psychickým vypětím, přestože se většinou osobně jednání vůbec neúčastní. Pokud by však mělo být dítě vyslechnuto u soudu, jistě není vhodné, aby byla jednací místnost plná cizích lidí, ale už i samotná jednací místnost může být pro dítě silně stresující a správně by mělo být slyšeno v nějakém „neoficiálnějším“ prostředí. Nic tedy nebrání tomu, aby se veřejnost účastnila projednávání věcí péče o nezletilé a byla i pro děti zárukou spravedlivého procesu. Ostatně to by měl být i zájem soudců.

Podle všeho je tedy „nejzásadnějším“ problémem právě účast veřejnosti na jednáních, tedy veřejná kontrola činnosti soudců. Dokazuje to i skutečnost, že tato jednání probíhají za asistence početné ozbrojené justiční stráže, jako kdyby se jednalo o proces s nějakým těžkým zločincem.

Účastníci řízení a veřejnost je tím zastrašována od důsledného uplatňování svých práv, kdy ozbrojenci bezmyšlenkovitě plní rozkazy soudců, byť jsou v rozporu se zákonem. Nejzásadnějším problémem totiž je, že znalost práva občanské veřejnosti často o několik řádů převyšuje znalosti práva soudců. O tom jasně svědčí následující ukázka.

Do jednací místnosti vstupují účastníci řízení a veřejnost. Ještě ani nestihli usednout a soudkyně začne vřeštět:

Já si to nepřeju!

Když se právně znalý občan dožaduje řádného vysvětlení, je na pokyn soudkyně atakován ozbrojencem s právní ochranou veřejného činitele a soudkyně svojí zlovůli obhajuje citací zákona:

„Soudce může vyloučit veřejnost, pokud se obává, že by mohla být narušena …..ééé….já nevím přesně jak to tam je.“

Občan si jde stěžovat k předsedovi soudu.

Občan: „Zase jsem byl vyloučen z jednání“

Předseda soudu: „No… co po mně chcete? Abych tam šel a přivedl vás tam?“

Občan: „Co na to říkáte, že soudkyně vede jednání, ke kterým nemá veřejnost přístup?"

Předseda soudu: „Tak tam není důležitá veřejnost, tam jsou důležití účastnici, že jo. To jednání se nedělá kuli veřejnosti“

Občan: „Na základě jakého zákona může soudce vyhodit veřejnost?“

Předseda soudu: Já nevím, já občanský soudní řád neznám, že jo, já jsem trestní soudce

Není nad to si poslechnout autentický záznam, kdy v písemném přepisu zaniká nezaměnitelná atmosféra uvnitř soudních budov.

Byť je soudkyně Okresního soudu ve Svitavách JUDr. Věra Petrová střízlivá, její projev nutně vyvolává dojmem, že je pod vlivem alkoholu, kdy silně připomíná projev nalité soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Křišťanové („Jistě, to taky může bejt!“ aneb Liguére v justičním areálu Na Míčánkách).  V případě soudkyně Křišťanové byl „výpadek“ právních znalostí vcelku pochopitelný, ale jak vysvětlit „výpadek“ právních znalostí střízlivé soudkyně Petrové?  

Výmluva předsedy Okresního soudu ve Svitavách bývalého komunisty JUDr. Bohumila Kotala, že je „trestní soudce“ a tedy nezná Občanský soudní řád, je až do nebe volající šlendrián. Jeho právní „znalosti“ tak silně připomínají právní znalosti trestního „experta“ místopředsedy Obvodního soudu pro Prahu 4 bývalého komunisty Járy Pytlouše, který pro hubou neznalost Občanského soudního řádu ani nebyl schopen definovat základní znak trestného činu pohrdání soudem, kdy za soudní jednání považoval i korespondenci účastníka řízení se soudem (Když soudce svědčí).

Myslíte si, že by se soudci jak Petrová, Kotala, Pyloun, .… a stovky dalších takto projevovali, pokud by vedli mediálně sledované řízení s poslancem Bártou? Asi jen těžko!

Pod vlivem neschopných soudců tak dnes Ministerstvo spravedlnosti útočí na základní právo občanů na spravedlivý soudní proces ve snaze zakrýt katastrofální odborné znalosti soudců a umožnit jim ničím nerušené svévolné rozhodování o životech občanů.

—————

Zpět