Komunisti rozhodovali o komunistech - pokračování PŘÍBĚHU

V rámci obnovy řízení ve věci stanovení vyživovací povinnosti jsem vznesl námitku proti všem soudcům Městského soudu v Praze a následně i proti všem soudcům Vrchního soudu v Praze, protože oba tyto soudy jsou zapleveleny soudci komunisty. Hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu, a to z povahy věci stále může ovlivňovat rozhodnutí jednotlivých soudců členů KSČ (§ 39 nálezu I. ÚS 517/10). Je tedy naprosto nepřijatelné, aby oportunisti, kteří slibovali věrnost zásadám zločineckého komunistického systému, dnes rozhodovali o přiznání nároku na výživné, kde jsou dobré mravy zásadní otázkou.

O námitce podjatosti rozhodoval Nejvyšší soud ČR a než se podíváme na jeho rozhodnutí, musíme si krátce připomenout průlomový nález Ústavního soudu I. ÚS 517/10, kterým Ústavní soud „vetoval“ odmítavý názor Nejvyššího soudu ČR na zveřejnění soudců s komunistickou minulostí.

I. ÚS 517/10

23. Členství soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 může kupříkladu vydávat v jisté nebezpečí image soudcovy nestrannosti a nezávislosti, a to případ od případu (tj. jestliže meritorní rozhodnutí může např. s členstvím v KSČ skutečně či jen opticky souviset).

24. Ostatně, i sám ÚS již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 23/05 vyslovil, že informace o profesní minulosti soudce jsou „relevantní pro posuzování nestrannosti a nezávislosti jednotlivých soudců v návaznosti na rozhodování jednotlivých kauz.“

27. Lze si v konkrétnostech představit mnoho případů, ve kterých by informace o soudcově členství v KSČ mohla vyvolat (na první pohled) objektivní obavu z podjatosti soudce. Kupříkladu, pokud by soudce - člen KSČ ke dni 17. 11. 1989 rozhodoval o povinnosti státního orgánu zveřejnit údaje o členství jiného soudce v KSČ, mohly by být naplněny důvody, že případný závěr o podjatosti soudců musí být opřen „o existenci jejich vlastního konkrétně definovatelného zájmu na výsledku řízení.“ Rozhodující soudce by si totiž jistě byl s to představit, že jestliže by rozhodl o poskytnutí předmětných údajů, mohl by být i on sám takto prezentován veřejnosti. Mohlo by se tak jednat o rozhodnutí sui generis ve vlastní věci v budoucnu.

Celý nález: I US 517_10.pdf (528,5 kB)

Kdo rozhodoval o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu a Městského soudu v Praze?

Na Nejvyšším soudě ČR působí nejvíce soudců s komunistickou minulostí (41 %), ale i tak by neměl být problém s naplněním čl. 27 nálezu I. ÚS 517/10. Zjednodušeně řečeno, o podjatosti soudců s ohledem na jejich komunistickou minulost by neměl rozhodovat soudce s komunistickou minulostí.

O námitce podjatosti rozhodoval senát ve složení:

předlistopadový člen KSČ JUDr. Jiří Pácala

předlistopadový člen KSČ JUDr. František Hrabec

předlistopadová členka KSČ JUDr. Danuše Novotná

Komunisti rozhodovali o komunistech. Pak ale není divu, že moje námitka podjatosti byla zamítnuta.

Zkrácená část usnesení Nejvyššího soudu ČR. (Zbývající část je nezajímavý balast překopírovaných částí Občanského soudního řádu.)

Na usnesení komunistických soudců Nejvyššího soudu ČR se ve svém usnesení odvolávají soudci Vrchního soudu v Praze a tak nemravní soudci Městského soudu v Praze s komunistickou minulostí mohou rozhodovat ve sporu, kde jsou dobré mravy zásadní otázkou.  

K čemu tedy vydává Ústavní soud svoje nálezy, když se tím nikdo ze soudců neřídí?