31.10.2011 21:18

Neber úplatky

Není to tak dlouho, kdy nás soudci přesvědčovali, že v zájmu zachovaní jejich nezávislosti si nemohou „utáhnout opasek“, jako všichni ostatní státní zaměstnanci. Ústavní soud dokonce označil platové restrikce vůči soudcům za protiústavní pro rozpor s principy nezávislého soudnictví.  Jak je to ve skutečnosti s nezávislostí naší justice jsem se pak mohli dočíst Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2010.

Ovlivňování české justice, policie, ústředních orgánů státu a nejvyšších orgánů samosprávy

V rámci všeobecného zhodnocení situace lze konstatovat, že mezi nejvýznamnější formy dysfunkce orgánů státní správy a samosprávy patří korupce. Konkrétní případy korupce státních orgánů se soustřeďují mimo jiné na oblast justice s cílem zakrýt předchozí nelegální aktivity, na oblast rozhodování orgánů státu a samospráv, s cílem ovlivnit rozhodování o veřejných zakázkách a rozdělení prostředků z veřejných rozpočtů, a rovněž na oblast legislativního procesu.

Korupční jednání nabyla velmi sofistikovaných podob, jejichž odhalení či následné stíhání orgány činnými v trestním řízení je velmi obtížné.

Korupce jako prostředek pro dosažení zamýšlených výhod je navíc nahrazována systémem klientelistických sítí, ve kterém se přímé finanční a hmotné vazby účastníků vytrácejí a jehož odhalení a případné postihnutí je ještě obtížnější.

I v roce 2010 byly zaznamenány případy nestandardního jednání některých soudců a státních zástupců, jež představovaly ohrožení řádného výkonu justice. Nestandardní aktivity představitelů justice vykazovaly v mnoha případech znaky kriminálního jednání, které vzhledem k zákonnému vymezení postavení soudců a státních zástupců nelze odpovídajícím způsobem postihnout. Jednalo se mimo jiné o úniky informací z databází soudů či státních zastupitelství, korupční jednání nebo manipulace řízením před soudem.

Specifický problém představuje bezpečnostní nespolehlivost některých soudců a státních zástupců. BIS zaznamenala kontakty představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí či existenci klientelistických vazeb, které mohou závažným způsobem ovlivnit průběh soudního řízení.

Řádný výkon justice byl v některých regionech vážně narušen nedostatečným výkonem funkce státní správy soudů ze strany některých předsedů krajských soudů, což mimo jiné umožnilo podřízeným soudcům pokračovat v manipulacích s insolvenčními řízeními.

Významné bezpečnostní riziko představuje rostoucí propojení podnikatelských a jiných zájmových subjektů na straně jedné, a zvolených politiků či jmenovaných úředníků na straně druhé. Cílem těchto subjektů je získat vliv na veřejnou správu využitelný pro rozvoj podnikatelských aktivit.

Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. BIS v průběhu roku 2010 monitorovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči osobám, které zaštítily jednak prosazování klientelistických praktik, jednak nedodržení vyučovacích standardů.

To, že žádná odpovědnost de facto vyvozena nebyla a úsilí „reformátorů“ se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů, má několik příčin. Např. na fakultě i po odchodu starého vedení docházelo k ovlivňování probíhajících kontrol, k pozměňování dat v elektronických databázích fakulty, popř. k jejich ztrátě. Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Dysfunkce „plzeňského typu“ byla opakovaně zjištěna i na dalších vysokých školách v ČR. Zejména u vysokých škol zaměřených na právnické vzdělání a veřejnou správu představují negativní jevy jako protekcionismus vůči prominentním studentům, existence „rychlostudentů“ či obcházení akreditací formální spoluprací se zahraničními školami závažná rizika z hlediska vytváření nových klientelistických sítí v oblasti justice, státní správy a samosprávy.

Celá zpráva ZDE

A to je jen vrchol ledovce. Agenti BIS podle všeho nikdy nebyli na nějakém jednání opatrovnické justice. To by teprve viděli propojení „zájmových subjektů“ a manipulace s řízením. Kam se hrabou nějaká mafiánská insolvenční  řízení.   

Po zveřejnění této zprávy se na BIS zvedla vlna kritiky zejména ze strany justice. "Těch případů, o kterých víme, a já nijak nesnižuji jejich nebezpečnost, je řekněme do deseti ročně," prohlásil ministr spravedlnosti JUDr. Pospíšil. Proto prý chápe rozhořčení zástupců justice, kterým vadí, že se z jednotlivých případů udělal obecný závěr o zkorumpovanosti soudců a státních zástupců. Vice zde: Zpráva BIS se týkala jen několika soudců

Obecný závěr BIS však dnes dostává mnohem zřetelnější obrysy

—————

Zpět