27.06.2011 00:08

Německé tabulky výživného – hanba pro českou justici

Naše republika se stala součástí Evropské unie a podřizujeme všemožným evropským normám. Podle nich teď malujeme čáry na silnicích, předěláváme výtahy v panelácích apod., ale jedna norma – tabulky výživného – se nám stále nedaří uvést do života. Bývalá ministryně spravedlnosti JUDr. Kovářová se o to pokusila, ale narazila na silný odpor opatrovnické justice (viz. záznam z konference k tabulkám výživného www.justicetv.eu/mozaika/vyzivne.htm ). Řada opatrovnických soudkyň se zde otevřeně pasovala do role finanční police, kdy tím zcela popírají práci jiného státního orgánu – Finančních úřadů. Po opětovném nástupu JUDr. Pospíšila do funkce ministra spravedlnosti se započatá práce na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného v souladu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod zcela zastavila a po tabulkách výživného jakoby se slehla zem. Ve srovnání s tím je už samotná předmluva německých tabulek výživného „Düsseldorfer Tabellehanbou pro českou justici. Tabulky totiž sestavuje justice za účasti parlamentní komise pro rodinu.   

Jak vyměřuje výživné česká justice?

O tom výmluvně hovoří otec Jaroslav K.

Matka mé dcery dala k soudu zvýšit alimenty. Když probíhal soud o alimenty matka ani k soudu nepřišla. Jen tam poslala svůj dopis a pracovnici OSPOD. Měl jsem tam právníka, jen odklepli rozsudek (KS v Ostravě) na 2000,-Kč, i když nemám příjmy. Samozřejmě jsem byl z toho překvapený… Nečekal jsem to, že když mají jasně prokázáno, že ty příjmy nemám, že jsem na úřadě práce, spolupracuji s nimi a nosím jim tam neustále potvrzení o aktivním hledání práce. Na soudě v rozsudku řekli, že mohu mít potenciálně zaměstnání a že tedy podle toho vypočítali alimenty. Dluh narostl do částky 55.000,-Kč, protože to dali se zpětnou platnosti (po celou dobu jsem na úřadě práce).“

Pokud naše justice vyměřuje výživné z potencionálního příjmu povinného, není ani divu, že 20 % přeplněných věznic tvoří neplatiči výživného. Když se podíváme do prováděcího předpisu k Düsseldorfským tabulkám výživného, velice rychle pochopíme, proč není v Německu neplacení výživného tak závažný celospolečenský problém jako u nás.

I když nejsou Düsseldorfské tabulky výživného zákon, tím že je vytváří Vrchní zemský soud (obdoba našich Vrchních soudů) mají charakter judikátu, jehož cílem je standardizace a spravedlnost rodinného práva ve vztahu k dětem (citace Wikipedia). Tabulky jsou pravidelně po dvou letech aktualizovány. Na téma tabulky výživného jsem měl možnost hovořit se známým německým opatrovnickým soudcem Jürgenem Rudolphem (Cochemský model). I když náš rozhovor překládala profesionální překladatelka, dlouho nebyl schopen pochopit mojí otázku, zda se při svém rozhodování může nějak odchýlit od tabulek. „Proč bych se měl někam odchylovat?nechápal soudce Rudolph. „Třeba když je někdo nezaměstnaný“ pokračoval jsem v otázce. Tím ale náš rozhovor skončil, protože si o mně soudce Rudolph evidentně myslel, že jsem úplný idiot, když se ho ptám na tak samozřejmou věc.

Podrobně se teď podíváme na odlišnosti německé rozhodovací praxe a zlovolné praxe naší justice v otázce výživného.

 

Německá soudní praxe

Düsseldorfské tabulky jsou směrnicí (judikátem) pro obecné soudy a každé dva roky jsou aktualizovány. Jako vyměřovací základ výživného je v tabulce uveden čistý příjem, ale ve smyslu poznámek 3 a 4 se jedná o čistý příjem snížený o výdaje související s výkonem povolání. Od čistého příjmu se také odečítají zohlednitelné dluhy (např. hypotéka na byt). Povinnému však musí zůstat pevně stanovaná částka nutná pro osobní potřebu. V případě starších „dětí“ (21 let), se tato částka zvyšuje. Výživné se snižuje o polovinu dětských přídavků vyplácených státem. Pokud nízký příjem povinného neumožňuje plnit výživné podle tabulek (viz. C. Případy nouze), mezi oprávněné se poměrně rozdělí částka, která zůstane po odečtení vlastní potřeby povinného. Tabulky také stanovují výživné při větším počtu dětí.

 

 

Česká soudní praxe

Metodickým pokynem Ministerstva spravedlnosti na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného (tabulky výživného) se z celé justice řídí pouze jedna jediná soudkyně JUDr. Nová, která se podílela na jeho tvorbě. Pro ostatní soudce je metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti nezávazný (přesněji – odporuje „osvědčenému“ opatrovnickému systému, který v „zájmu dítěte“ žene rodiče do války proti sobě). S příchodem JUDr. Pospíšila do funkce ministra spravedlnosti skončily tabulky výživného v odpadkovém koši, nikdo je dále nerozvíjí a neaktualizuje. Jako vyměřovací základ výživného může být cokoliv. Může to být potencionální příjem podle statistických tabulek příjmů v různých oborech dle Ministerstva práce a sociálních věcí nebo v případě osob samostatně výdělečně činných jejich obrat (příjem bez odpočtu výdajů na dosažení příjmů). Povinnému se neodečítají náklady na dopravu do zaměstnání jako nutný předpoklad pro dosažení příjmů, ale naopak se příjem povinného za účelem nutných nákladů na služební cesty (diety) započítává do příjmů. Povinný nemá nárok na žádnou osobní potřebu a dokonce ani na ani životní minimum. Pokud se povinný po vyplacení výživného sám stává sociálně potřebným, žádnou sociální dávku nedostane, protože výživné se od posuzovaného příjmu neodečítá. Výživné se povinnému o příjem oprávněného od státu (přídavky na děti) nesnižuje. Povinný nemá ani nárok na daňovou slevu na dítě. Na tu má nárok pouze rodič, který má dítě svěřené do péče (sdílí s ním společnou domácnost), přestože i povinný skrze výživné o dítě trvale pečuje a pravidelně (když druhý rodič nebrání pravidelnému kontaktu) také o dítě pečuje ve svojí domácnosti. Pokud je příjem povinného natolik nízký, že nepokrývá nároky všech oprávněných, oprávnění si postupně skrze exekuce rozdělí veškerý majetek povinného (pokud po vypořádání SJM ještě něco vůbec má) nebo povinného trvale zadluží tak, že ani nemá smysl chodit do práce.   

Zdroj: www.treffpunkteltern.de/familienrecht/Unterhaltstabellen/duesseldorfer-tabelle.php

—————

Zpět


Array

 ADIKIA DOPORUČUJE

www.iustin.cz 

 www.justicetv.eu