11.11.2011 12:26

Neviditelný paragraf

Bývalá manželka Monika Mesznerová si několik let po vypořádání společného jmění manželů uvědomila, že si nakradla ještě málo a tak podala žalobu, kterou se domáhá „náhrady“ za nájem společného bytu. Souběžně s tím se však začal odvíjet PŘÍBĚH Adikia a byla podána námitka podjatosti proti všem soudcům Obvodního soudu pro Prahu 4. Jak mě jen mohla napadnout myšlenka, že by nějaký soudce mohl být podjatý? Sice mě vedení Obvodního soudu pro Prahu 4 křivě obvinilo z trestného činu, ale že by se snažilo ovlivnit rozhodování nějakého podřízeného jinak „nezávislého“ soudce v mojí věci? Tomu přeci oficiálně nemůže nikdo ze soudců uvěřit. Námitka podjatosti tedy byla „logicky“ zamítnuta. V poučení usnesení pak bylo uvedeno, že se proti tomu nelze odvolat. Proti každému rozhodnutí v I. stupni musí být nějaký opravný prostředek a zákon přesně vymezuje, proti čemu se nelze odvolat.  

Občanský soudní řád
Opravné prostředky
Hlava první: Odvolání

Podání odvolání

§ 201

Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

§ 202

(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž

a) se upravuje vedení řízení;

b) byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);

c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;

d) byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);

e) bylo prominuto zmeškání lhůty;

f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;

g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;

h) byl schválen smír;

i) byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;

j) byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b, § 193d);

k) bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí;

l) bylo rozhodnuto o opatřeních k zajištění podmínek pro navrácení dítěte (§ 193c),

m) bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d);

n) byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu;

o) bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu.

(2) Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

(3) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

Občanský soudní řád tedy nevylučuje odvolání proti usnesení o podjatosti soudce. Při současném stavu naší justice to asi nemá smysl, ale když to zákon nevylučuje, proč se o to alespoň nepokusit. Nehledě na poučení jsem tedy podal odvolání proti nevyloučení všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 4 a od Městského soudu v Praze mi přišlo usnesení, které v tom udělalo naprosto jasno.

Občanský soudní řád pochopitelně nevylučuje odvolání proti usnesení o podjatosti soudce, ale vylučuje to výklad zákona. Zkušeným čtenářům jsou jména autorů výkladu jistě velmi dobře známa.

JUDr.  Ljubomír Drápal

bývalý člen KSČ  

(Už od pohledu férový sympaťák)

V roce 1978 se stal soudcem Okresního soudu Praha-západ, od roku 1991 působil u tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky. V roce 1996 se stal soudcem Nejvyššího soudu v Brně. Člen expertní skupiny pro nový Občanský zákoník

 

 

JUDr. Jaroslav Bureš

bývalý člen KSĆ

Začínal jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1986 vstoupil do KSČ a byl přeložen na Městský soud v Praze, kde působil do roku 1991. Od roku 1991 byl soudcem tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky a od roku 1993 soudcem Vrchního soudu v Praze. Krátce byl také ministrem spravedlnosti (2001 – 2002). Dnes už jen advokát. Člen expertní skupiny pro nový Občanský zákoník.  

Když jednou nějaký soudce rozhodne, že jiný soudce není vyloučen, tak se proti tomu nelze odvolat a hotovo. Jak by vůbec někdo mohl namítat něco jiného. A když to není v zákoně, tak si k tomu uděláme svůj vlastní výklad. Přesně tak vypadá právo v podání bývalých komunistů ve funkci soudců.

—————

Zpět