20.06.2011 14:25

Nový judikát k otázce výživného – pokračování PŘÍBĚHU

Po dlouhé době se v PŘÍBĚHU opět dostáváme k řešení podstatě věci - sporu o výživné. Protože mi dal Městský soud v Praze za pravdu, že zde není důvod pro odmítnutí žaloby a uštědřil tím Políček soudkyni JUDr. Smitkové , podal jsem další návrh na vydání předběžného opatření s tím, aby soud dočasně do pravomocného rozhodnutí ve věci upravil poměry účastníků řízení, kdy není možné, abych ještě rok od podání návrhu na úpravu výživného dále plnil nehorázné výživné stanovené jen podle momentální nálady soudkyně Mgr. Winklerové před 6 lety za jiné situace.

Návrh na vydání předběžného opatření – výživné. byl zařazen do rubriky  Rukojeť kverulanta , jako inspirace pro řešení dlouhodobě se táhnoucích sporů o výživné.

I když jsem v návrhu odstranil všechny „vady“, které byly záminkou soudu pro zamítnutí několika předchozích návrhů na vydání předběžného opatření, a soud jsem žádal, aby mě ihned kontaktoval v případě, že by i tento návrh trpěl nějakými „vadami“ s tím, že tyto „vady“ neprodleně odstraním, soud návrh opět zamítl z důvodu „nedostatečného prokázání naléhavosti“. Soudkyně JUDr. Smitková zamítnutím návrhu vytvořila nový judikát k otázce výživného.

 V písemné podobě to pak vypadá takto:

 

Celé znění usnesení zde: Usnesení nový judikát.pdf (711,6 kB)

Odvolací soud nemá stanovenou žádnou lhůtu pro projednání odvolání proti rozhodnutím o předběžných opatřeních, pozbývá tím zákonný účel předběžného opatření svůj smysl. Proto jsem se odvolal jen z důvodu, aby soud nemohl tvrdit, že jsem se zamítnutí předběžného opatření nijak neprotivil, tak jako to uvedl v případě jednoho z mých předchozích návrhů.

Odvolávám se proti usnesení č. j 55 C 56/2010 ze dne 18. dubna 2011, kterým byl zamítnut můj návrh na vydání předběžného opatření.

Sám soud ve svém odůvodnění konstatuje, že se jedná již o několikátý návrh na vydání předběžného opatření. I když jsem odstranil všechny „vady“, které mi soud v předchozích rozhodnutích o vydání předběžného nařízení vytýkal a v návrhu jsem dokonce soud vyzval, aby mě ihned kontaktoval, pokud by zde byla ještě nějaká „vada“ bránící vydání předběžného opatření s tím, že jí neprodleně odstraním, soud návrh zamítl s tím, že má další „vadu“.

Podle názoru soudu údajně z mého daňového přiznání nelze učinit závěr o mých výdělkových poměrech a nelze proto učinit závěr, že by mi plněním vyšší vyživovací povinnosti vznikla závažná újma.   

Tato úvaha soudu nepotřebuje žádného komentáře. Soud už jen zapomněl vytýčit mi nějaký zatravněný pozemek, kde se mohu volně pást.

S ohledem na skutečnost, že odvolací soud nemá stanovenou žádnou lhůtu pro projednání odvolání proti rozhodnutím o předběžných opatřeních, pozbývá tím zákonný účel předběžného opatření svůj smysl. Z uvedeného důvodu netrvám na projednání mého odvolání proti zamítnutí předběžného opatření, kdy jsem se odvolal jen z důvodu, aby soud nemohl tvrdit, že jsem se zamítnutí předběžného opatření nijak neprotivil, tak jako to uvedl v případě jednoho z mých návrhů na vydání předběžného opatření, proti kterému jsem se právě s ohledem na ztrátu jeho smyslu již neodvolal.

                                                                                              Luboš Meszner

Na celé věci je ještě zajímavé srovnání, jak „nezávislé“ soudy rozhodují o předběžných opatřeních podle osob zúčastněných ve sporu. Zde se jednalo o naléhavou potřebu občana prozatímně upravit výživné, které několikanásobě překračuje jeho reálné možnosti a není tak schopen zajišťovat svoje základní životní potřeby (nájem, strava, léky apod.), a které si sám o svojí vlastní vůli nemůže upravit, aniž by se tím nevystavil riziku trestního postihu či exekuci. Soud v tom však nevidí žádnou nemravnost a návrh zamítne.

Jak přistupují soudci k návrhům na předběžná opatření, když jim mimo svoje vlastní případy „přistane na stole“, popisovala soudkyně JUDr. Malíková při svojí svědecké výpovědi Když soudkyně svědčí :

 To máme všichni soudci „ moc rádi“.

 

Když ale podá návrh na předběžné opatření stát (Ministerstvo financí), tak soud o předběžném rozhodnutí rozhodne ještě ten den, dokonce v  pátek na konci pracovní doby a již druhý den kladné rozhodnutí doručí občanům (Odborovému svazu) justiční doručovací službou – Justiční stráží. Otázka legality stávky odborů byla široce mediálně rozebírána, zda se na stávku vztahuje zákon o kolektivním vyjednávání a musí být zachovány tři pracovní dny mezi vyhlášením stávky a dnem uskutečnění stávky či nikoliv.  Pokud se však „prokoušeme" odůvodněními rozhodnutí soudců Městského soud v Praze, zjistíme, že soud dal odborářům za pravdu, že na stávku proti vládě nelze aplikovat zákon o kolektivním vyjednávání a jediným důvodem k soudnímu zákazu stávky byl rozpor s dobrými mravy, kdy stávka byla vyhlášena v pátek (ve skutečnosti se však o ní hovořilo již několik dnů) na pondělí a stát tak neměl jediný pracovní den, aby se na stávku připravil (zajistil fungování záchranných systémů apod.). Pokud však jde o Prahu, tak je tento důvod naprosto směšný, protože Praha je každý pracovní den ucpaná a doprava zde kolabuje. Nestávkující občané jsou tak každý den rukojmími vlády, která není schopna dokončit obchvat Prahy pro mezinárodní dopravu apod. I tak kupodivu všechny záchranné systému fungují velmi dobře.

Celé znění usnesení vydané soudkyní JUDr. Stamidisovou: Usneseni_1Nc_13_2011_5.pdf (707,6 kB)

Celé znění usnesení vydané soudcem JUDr. Velehrachem (KSČ): Usneseni_1Nc_12_2011_5.pdf (711,9 kB)

Soud (soudce JUDr. Velehrach KSČ) se ani v tomto případě nevyhnul svojí ustálené praxi a vydal rozhodnutí s datem o měsíc dopředu. Rozhodnutí také bylo vydáno někomu, kdo stávku odborů vůbec neorganizoval.

 Okomentoval to Ministr spravedlnosti JUDr. Pospíšil v Otázkách Václava Moravce.

Jen s tím rozdílem, že "soudci ze sebe dělají jinou skupinu občanů" (Václav Klaus), kdy si a na rozdíl od ostatních občanů neutáhli opasky svých již tak nezasloužených mezd, pobírají plnou mzdu i po dobu nemocenské, jsou nadmíru chráněni zákony a za svoje zmetky nenesou žádnou odpovědnost.

Na předběžných opatřeních zakazujících stávku odborářů  je také zajímavé, že se nejednalo o žádný „běžící“ soudní spor, který by bylo nutné do pravomocného rozhodnutí prozatímně upravit poměry účastníků řízení. Teprve až předběžným opatřením byl navrhovatel vyzván k podání žalobního návrhu. Protože se předběžným opatřením podařilo odvrátit stávku, ve skutečnosti posunout jí o několik dnů, navrhovatel již žádnou žalobu nemusí podávat, protože se vše vyřešilo. 

Jak by soud řešil návrh otce na předběžné opatření, kterým by se dožadoval mimořádného termínu styku s dítětem, protože má přijet na jeden den babička z Austrálie a matka mimořádný termín styku odmítá? Také by soud kladně rozhodl ještě v pátek odpoledne a v sobotu to doručil matce, aby mohl být v pondělí styk realizován?  

—————

Zpět


Anketa

Jak by soud řešil návrh otce na předběžné opatření, kterým by se dožadoval mimořádného termínu styku s dítětem?

Rozhodl by ještě v pátek odpoledne a v sobotu to doručil matce. (55)
58%

Rozhodl by ještě v pátek, ale návrh by zamítnul. (8)
8%

Rozhodl by dle zákona do 7 dnů a za další týden to doručil matce. (17)
18%

Nevím. (15)
16%

Celkový počet hlasů: 95


ADIKIA DOPORUČUJE

www.iustin.cz 

 www.justicetv.eu