03.01.2012 00:08

Registrované partnerství – pohroma pro tradiční formu rodiny

Česká justice porušuje svojí povinnost uplatnit všechny prostředky k zachování rodinné vazby mezi rodičem a podle názoru Evropského soudu pro lidská práva není v České republice účinně chráněno právo na rodinný život. Mimo selhání naší justice je tedy nutné analyzovat i příčiny deficitu ochrany práva na rodinný život.  

Odpovědnost za tento nedobrý stav nesou předešlé vlády. Nezbavuje to však odpovědnosti ani současnou vládu, která tento stav nečinně toleruje a zarputile se brání pokrokovým změnám (novela Zákona o rodině ve prospěch střídavé péče). Za nevyhovující ochranu práva na rodinný život lze jen těžko obviňovat například ministra zahraničních věcí Karla Schwazemberga. Politickou odpovědnost tak nesou především premiér Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí Dr. ing. Jaromír Drábek a ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil.

Je zcela nepochybné, že hodnotový systém veřejných činitelů ovlivňuje jejich politický názor a jejich činnost. Hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu, a to z povahy věci stále může ovlivňovat rozhodnutí jednotlivých soudců členů KSČ (§ 39 nálezu I. ÚS 517/10). Silný kuřák senátor Kubera tvrdě bojuje proti omezování a všemožným zákazům kouření. Novinář J. X. Doležal by jako politik nepochybně prosazoval úplnou legalizaci drog a stejně tak pedofilní politik by nepochybně bojoval za legalizaci pohlavního zneužívání dětí. O ministru spravedlnosti JUDr. Pospíšilovi se proslýchá, že je homosexuál. Stačí do vyhledávače zadat správnou kombinaci slov lmgtfy.com/?q=gay pospíšil a s opravdu velkým sebezapřením otevřít některý portál homosexuálů.

Gaynet.cz

EXKLUZIVNĚ! Gay Václav Moravec: víme, s kým má sex!

Obávaný politický toreador, gay Václav Moravec, na svůj veřejný coming out stále ještě čeká. Na časté narážky bulvárních médii, jak je to s jeho orientací, odpovídá stále jen mlčením! Příčinou může být obava před veřejným míněním nebo případnými výhrůžkami politických bossů. Jedno je však jisté už teď! Václav Moravec sdílí jedno lože s exministrem Pospíšilem. Do naší redakce se před dvěma měsíci dostala informace, že po chodbách právnické fakulty se šušká o milostném poměru Moravce a Pospíšila. Nikdo jsme této informaci nepřikládali žádný velký význam, protože Václav byl před rokem nachytaný při intimních chvílích s editorem rádia Imupls Markem Blahem. Minulý týden nám však tato informace byla potvrzena ze dvou na sobě nezávislých zdrojů!

 

 

EXKLUZIVNĚ! Gay Václav Moravec: s Pospíšilem už dokonce bydlí!

Včera, jsme vám přinesli exkluzivní informaci o tom, že moderátor politických debat Václav Moravec sdílí lóže s exministrem Jiřím Pospíšilem. Pánové však nesdílí jen společné lóže! Nějaký ten pátek spolu totiž žijí ve společné domácnosti. Podle našeho dobře informovaného zdroje, pánové z jednoho bytu ráno vycházejí a večer se v něm v tichosti scházejí. Takže nejen milenci ale partneři jsou Václav Moravec a Jiří Pospíšil! Pánové gratulujeme a šup s tím do světa!

Je tedy legitimní si položit otázku, jaký zájem může mít homosexuálně zaměřený ministr spravedlnosti na ochraně práva tradičního nezvráceného rodinného života?

Nález I. ÚS 517/10

Na všem, co může souviset s fungováním moci ve státě, mohou mít jednotlivci i veřejnost legitimní zájem; jde o jejich informování a o svobodné utváření názorů (niterní aspekt jednotlivce, jeho seberealizace a rozvoj) a eventuálně o následné veřejné posuzování, tedy o veřejnou diskusi (vnější aspekt), což může působit jako veřejná kontrola činnosti státu. Fungování státní moci se jak jednotlivců, tak i celé veřejnosti přirozeně dotýká. Tedy, smyslem věci je umožnění participace občanské společnosti na věcech veřejných. Stát není účelem sám o sobě; jeho účelem je nastolení a garance práva, aby mohli jednotlivci spolu žít v sociálním míru. V ústavním státě tak suverénní lid legitimně chrání sám sebe i proti eventuelnímu nekvalifikovanému výkonu státní moci, či proti jejímu zneužití, což nelze z povahy věci a priori vyloučit.

Obrátil jsem se tedy na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o poskytnutí informace o hodnotovém systému ministra spravedlnosti JUDr. Pospíšila.

Dle zákona č. 106/199 o poskytování informací žádám o poskytnutí informace a její doručení elektronickou cestou.

Na internetu jsem objevil informaci, podle které je ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil homosexuál. S ohledem na skutečnost, že JUDr. Jiří Pospíšil je veřejně činnou osobou, není jeho osobní život pouze jeho osobní věcí, kdy je nepochybné, že se jeho životní „styl“ a „názory“ nepochybně promítají i do jeho práce. Žádám tedy o potvrzení či vyvrácení informace, že JUDr. Jiří Pospíšil je homosexuál.

Luboš Meszner

Informace o sexuálním životě určité fyzické osoby je dle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, citlivým osobním údajem, přičemž podmínky pro zpracovávání takových údajů upravuje § 9 citovaného zákona. Ministerstvo spravedlnosti ČR údaji o sexuální orientaci ministra spravedlnosti nedisponuje, přičemž výše citovaný předpis mu nakládání s takovými údaji přímo zapovídá.

S pozdravem

Mgr. Jaroslav Rozsypal
vedoucí oddělení styku s veřejností (agenda svobodného přístupu k informacím)odbor tiskový

Je v celku pochopitelné, že Ministerstvo spravedlnosti nesmí s tímto údajem nakládat (evidovat ho v osobní složce zaměstnanců), ale jistě nebyl problém si tento údaj od JUDr. Pospíšila vyžádat v rámci mojí žádosti o poskytnutí informace. Nevadí. Informaci si tedy vyžádám přímo od JUDr. Pospíšila, a pokud nebude reagovat, jistě se najde příležitost mu tuto otázku položit třeba i veřejně.

Je však potřeba vyřešit otázku, zda je tento údaj výlučně osobní věcí JUDr. Psopíšila a nemá ještě další ústavně právní dosah a náleží též do veřejné sféry.

Nález I. ÚS 517/10

Otázkou je, zda předmětný údaj nemá ještě další ústavně právní dosah. Konkrétně, zda je součástí výlučně soukromí subjektu údajů nebo zda náleží též do veřejné sféry, tedy zda je na něm (a tak i na jeho poskytnutí) veřejný zájem. NSS dospěl k závěru, že jde výhradně o soukromí subjektu údajů. Tato otázka je relevantní proto, že jestliže by byl předmětný údaj součástí též veřejné sféry, dopadalo by na něj i další základní právo; jde o základní právo na informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy, jehož nositelem by ovšem nebyl subjekt údajů, ale stěžovatel (a „každý“). Odepřením poskytnutí předmětného údaje (coby součásti veřejné sféry) by byla omezena základní svoboda jednotlivce utvořit si názor (jako výslednici myšlení) na otázku veřejného zájmu (srov. text níže). Jinými slovy, svobodné utváření názoru implikuje informovanost jednotlivce; pokud jednotlivec v důsledku cenzury nedisponuje relevantními údaji k určité otázce, nemůže si z povahy věci na tuto otázku vlastní názor vytvořit.

Lze si představit, že například ministrem dopravy je homosexuál (dokonce jím i byl). I přes odlišnou orientaci asi nebude mít zájem o zásadní systémové změny v dopravě, třeba změnu strany, po které jezdí vozidla. V případě ministra spravedlnosti (ministra práce a sociálních věcí, školství apod.) však jejich právo na ochranu soukromí v oblasti sexuální orientace rozhodně nemůže obstát.

Teplý veřejný činitel – naděje všech homosexuálů

V zásadě nemám nic proti homosexuálům, pokud nenutí většinovou část společnosti být svědky jejich nechutností. Jsem schopen „přehlédnout“, když se dvě osoby stejného pohlaví drží za ruce, ale už nejsem ochoten strpět vášnivou líbačku při čekání na výtah v poliklinice (které jsem byl nedávno nechtěným svědkem), kde se vyskytují i malé děti. Ostatně i v případě heterosexuálních partnerů k tomu znám příhodnější místa. Vášnivá líbačka ve veřejném zdravotním zařízení je však ještě slabým odvarem nechutností, které lze objevit na homosexuálně zaměřených portálech. Tím ani zdaleka nejsou myšleny nechutné intimní fotografie z ložnice řiťopichů.

Česko má dalšího gay ministra

Dnes byla odtajněna první jména ministrů nové vlády předsedy ODS Petra Nečase. Mezi nimi se objevil i Jiří Pospíšil, který sice není přiznaný gay, ale o jeho poměru s respektovaným moderátorem politických debat Václavem Moravcem se spekuluje.Pospíšil zaujme post ministra spravedlnosti. V těžké povolební situaci se třeba stane první vlaštovkou, která by mohla být nápomocná ke zrovnoprávnění GL komunity, což by bylo vhodné zvláště nyní, kdy Věci veřejné odpískaly stop adopcím dětí homosexuály.

Pokud tato komunita zastoupením homosexuálně orientované osoby ve vládě na postu ministra spravedlnosti vkládá naději na dehonestaci tradiční rodiny „zrovnoprávněním“ (adopcí dětí homosexuály), pak se sexuální orientace ministra spravedlnosti nepochybně stává věcí veřejnou. Lze totiž důvodně pochybovat, že by homosexuálně zaměřený ministr spravedlnosti měl zájem na posilování práv tradiční rodiny, když jeho zájem tkví právě v její devastaci se zjevným cílem přeplnit dětské domovy a vytvořit tak podmínky pro „naléhavou“ potřebu adopcí dětí homosexuály.

Za dané situace pak ani není divou, že JUDr. Pospíšil ukončil proces sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného, která tíží většinovou část společnosti, kdy bezdětné homosexuály do vrcholného „zrovnoprávnění“ s tradiční rodinou tento problém skutečně netrápí. 

Čím více se začnete proklikávat portály homosexuálů, tím více získáte důkazů o tom, že sexuální orientace veřejných činitelů je a měla by být věcí veřejnou.

Žebříček homosexuálů TOP 20 aneb teploměr teploušů

Na homosexuálně zaměřených stránkách mě zaujal žebříček nejvýznamnějších homosexuálů v roce 2011.

Na první místo se vyšplhal prezident Václav Klaus, přestože je prokazatelně heterosexuál. Důvodem je jeho neskrývaný zdravě konzervativní přístup k této komunitě, který údajně napomohl k větší jednotě homosexuálů. Pokud si uvědomíme, že řada řiťopichů ještě dnes tuto skutečnost (často marně) zatajuje v obavě z posměchu či diskriminace, je takové zesměšňování prezidenta pro jeho názor neskutečnou drzostí.   

Na druhém místě se umístili novináři, kteří nechtěně udělali nechutné teplomegapárty v Praze obrovskou reklamu. Na třetím místě se umístili provozovatelé internetové gay seznamky a bramborovou příčku (pokud pomineme skutečně nevkusné první místo pro prezidenta a novináře na druhém místě, pak je to druhé místo) obsadil ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil. 

A to není všemu konec. Po několika „umělcích“ ze světa showbyznysu, se na sedmém místě (ve skutečnosti tedy na pátém místě) se umístil organizátor nechutné teplomegapárty Czeslaw Walek, který až do února 2011 zastával funkci vrchního ředitele Sekce pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Potom se skutečně nelze divit, že v České republice není dostatečná ochrana práva na tradiční rodinný život a proč se Úřad vlády ČR nepodílel na organizaci Dne pro lidská práva, který organizovala Adikia ve spolupráci s portálem Iustin a Střídavka.

Neméně zajímavý je i pohled na vznik zákona o registrovaném partnerství a aktivity některých veřejných činitelů. Nabízí se otázka, kdo z většinové části společnosti mohl mít zájem na prosazení tohoto zákona a jak je vůbec možné, že tento „menšinový“ zákon prošel „většinovým“ parlamentem?

Pohledem na hlasování (ZDE) dojdeme k nepřekvapivému zjištění, že zákon hladce prošel hlasy poslanců ČSSD a KSČ za nenápadné podpory některých poslanců ODS (Pospíšil). Rezolutně jednomyslně (správně) se proti tomuto zákonu postavili pouze poslanci KDU-ČSL. A teď si to srovnejte s ostudným hlasováním poslanců o novele Zákona o rodině ve prospěch střídavé péče (ZDE). Proti novele byla většina poslanců ČSSD a KSČ, překvapivě také poslanci TOP 09 a k přijetí novely chybělo 13 hlasů, mezi kterými byl například premiér vlády Petr Nečas. Co asi měl premiér tak důležitého na práci, když nebyl přítomen hlasování o zákonu, který má zásadní význam pro ochranu práva tradičního nezvráceného rodinného života?

Jistě už pak nikoho nepřekvapí, že navrhovatelem zákona o registrovaném partnerství byla politicky „smíšená“ skupina poslanců v čele s Annou Čurdovou, nechvalně známou nacistickým názorem na rodinný život po rozvodu vyplývající z její neoficiální funkce stínové ministryně pro ženu a rodinu.  

Zákon o registrovaném partnerství hladce prošel i senátem, aby záhy tvrdě narazil na konzervativního prezidenta Václava Klause. Ačkoliv ten z mnoha důvodů nepatří mezi moje oblíbené politiky, nutno uznat, že v otázce hodnot rodiny jsou jeho názory bezvýhradně správné.

Slovo rodina pochází od slova rodit a ne náhodou jsou rodiče a děti (byť se to vždy nedaří) jejím elementárním atributem. O tytéž znaky a funkce jako v manželství v partnerství osob stejného pohlaví nejde a z definice jít nemůže. Zákon o rodině říká, že „hlavním účelem založení manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. Právě toto a nic jiného vždy bylo , je a bude důvodem vyjimečnosti institutu manželství a navíc důvodem preference institutu manželství pře jinými typy mezilidských vztahů. Identický nebo stejně zásadní společenský učel založení rodiny a řádná výchova dětí  registrace partnerů stejného pohlaví nemá.       

 

   

Celý dokument včetně argumentace k jednotlivým ustanovením zákona ZDE

Když se po prezidentském vetu zákon o registrovaném partnerství opět vrátil do poslanecké sněmovny, řada poslanců v diskusi jeho právo odmítnout zákon tvrdě kritizovala. Co si to ten prezident dovoluje? My tady zastupujeme vůli občanů a on se proti této vůli staví! Je to však skutečně vůle občanů? Myslím, že výstižně je to uvedeno u homosexuality na Wikipedii.  

Společenské, tedy neoficiální postoje se však mnohdy liší od postoje deklarovaného nebo uplatňovaného státní mocí.

Odlišnost homosexuálů od většinové části společnosti je často patrná na první pohled a v moderní demokratické společnosti ani není potřeba utajované řiťopichy označovat oranžovým trojúhelníkem jako nacisté v koncentračních táborech, protože asi nikdo nemá zájem tuto menšinu jakkoliv diskriminovat. Na druhou stranu je však naprosto nepřijatelné, aby soužití dvou osob stejného pohlaví bylo „zrovnoprávněno“ na úroveň přirozené a tradiční formy rodiny. Za situace kdy není v České republice účinně chráněno právo na rodinný život většinové heterosexuální části společnosti, je tak nutno registrované partnerství osob stejného pohlaví vnímat jako nepřijatelnou pozitivní diskriminaci.

STOP zvýhodňování homosexuální menšiny!

Registrované partnerství ničí hodnoty tradiční rodiny! Pokud chceme, aby došlo k posílení práv tradiční nezvrácené formy rodiny, je v první řadě nutné bojovat za zrušení zákona o registrovaném partnerství.

—————

Zpět


Anketa

Ničí registrované partnerství tradiční formu rodiny?

Ano (136)
50%

Ne (136)
50%

Celkový počet hlasů: 272


Anketa

Jsem pro zrušení zákona o registrovaném partnerství?

Ano (103)
51%

Ne (99)
49%

Celkový počet hlasů: 202



Na tomto místě je obvykle zařazena informace o aktuálním stavu počasí. S ohledem na obsah článku by však údaje o aktuální teplotě nemusely odpovídat skutečnosti, kdy za třeskutého mrazu by teplota mohla dosahovat tropických hodnot, proto zde informaci o aktuálním stavu počasí nelze zařadit.