19.11.2013 16:45

Senátní dozvuky – podjatost správního orgánu

Přestupkové řízení z podnětu honorise (čestného) Hodiny proti mojí osobě je ukázkovým příkladem toho, jak zoufale zde chybí takzvaný „Služební zákon“ a jak hluboce bylo dehonestováno právnické vzdělání, kdy jsou ve státních službách zaměstnávány osoby s právnickými tituly, ačkoliv jejich inteligence spíše odpovídá výkonu zaměstnání jako pomocný stavební či úklidový personál.

Věc, kterou by bylo možné projednat a rozhodnout během několika minut, tak nabývá do naprosto zbytečných rozměrů. To důvěrně známe ze stoličních jednání, ale v případě přestupkového řízení je to ještě posunuto o několik „výkonnostních“ kategorií níže. Ačkoliv lze v řadě případů značně pochybovat o kvalitě kandidátů na funkci soudní stolice, k jisté selekci kandidátů zde nepochybně dochází. Funkci „nižšího státního úředníka“ však může vykonávat prakticky kdokoliv, tedy i „uklízečka s právnickým titulem“. Takto otevřeně to pochopitelně nikdo neřekne, ale vyplývá to z judikatury Nejvyššího správního stolce k otázce podjatosti správního orgánu, která klade mnohem přísnější kritéria, než je tomu v případě námitky podjatosti soudních stolic.

Tento článek tedy berte především jako poučení pro případné přestupkové řízení.

Stručný popis předchozího děje

Při veřejném slyšení společné petice rozvedených otců nás provozovatel portálu Střídavka honoris (čestný) Hodina a předseda Unie otců  Papazian sprostě podvedli, kdy nám lhali do očí, jak složité je do programu veřejného slyšení petice v Senátu prosadit všechny zástupce skupin otců, kteří se podíleli na společné petici. Na místo toho do programu honoris Hodina protlačil svoje spřátelené rozvodové advokátky, které parazitují na neštěstí rozvedených otců a na petici se nijak nepodílely.

Na místo toho, aby se falešní spolubojovníci za podraz vůči všem rozvedeným otcům hluboce styděli, honoris Hodina na mě podal naprosto nesmyslné trestní oznámení, které bylo předáno k přestupkové komisi Úřadu městské části Praha 12 (Modřany).  Řízení jsem musel přerušit námitkou podjatosti pro neskutečnou hloupost a absolutní neznalost judikatury Nejvyššího správního stolce „otitulované uklízečky“ JUDr. Lachoutové (bývalé vedoucí OSPOD). Podrobnosti o průběhu přestupkového řízení jsou zde

Senátní dozvuky – přestupkové řízení I. část 

Senátní dozvuky – přestupkové řízení II. část

 Senátní dozvuky – přestupkové řízení protokol

O námitce podjatosti rozhodovala (to je hodně silné slovo) nadřízená „otitulované uklízečky“ vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 12 Mgr. Jitka Janů a už na první pohled jde o dílo (to je hodně silné slovo) další „otitulované uklízečky“.

Záměnu jména by ještě bylo možné tolerovat v případě soukromé korespondence uklízečky s jinou osobou, ale zde se bavíme o úředním rozhodnutí, které musí být naprosto jasné a srozumitelné. Už jen tato „maličkost“ je tedy základem pro úspěšné odvolání. O čem potom svědčí fakt, že v jednom dokumentu jsou u jedné osoby uvedena dvě různá jména? Že by demence? Jak ale mohla osoba trpící demencí získat právní vzdělání?  Nebo je to „pouhá“ nepozornost?

Ať už je to jedno, druhé nebo kombinace obojího, je zcela vyloučeno, aby byly takové osoby nadány jakoukoliv rozhodovací pravomocí! Pokud by zde byl skutečně účinný „Služební zákon“, musely by tyto osoby skončit u kýblu s hadrem, kam jedině patří.

Pokud jde o obsah odůvodnění, opět se jedná o katastrofální neznalost judikatury Nejvyššího správního stolce k otázce podjatosti správního orgánu. Nemá smysl se o tom dále rozepisovat, kdy vše je včetně příslušné judikatury uvedeno v odvolání.

spisová zn.: 1 P 209/2013

č. j.: P12 24028/2013/PRES

Věc: odvolání proti usnesení o námitce podjatosti

Usnesením č. j. P12 24028/2013/PRES ze dne 9. října 2013 rozhodla vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Úřadu městské části Praha 12 Mgr. Jitka Janků, jako služebně nadřízená úřední osoby oprávněné provádět úkony ve správním řízení JUDr. Lidmily Lachoutové, o námitce podjatosti, že není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci.  

Z usnesení je na první pohled zjevné, že se vedoucí odboru Kanceláře tajemníka 12 Mgr. Jitka Janků námitkou podjatosti vůbec nezabývala a pouze mechanicky doplnila několik vět do předpracovaného (formulářového) usnesení. Svědčí o tom především skutečnost, že v poštovní adrese je správně uvedeno moje jméno a v textu usnesení jsem přejmenován z Luboše na Jiřího, kdy jméno Jiří zde nepochybně zůstalo z jiného podobného rozhodnutí.

Nutno uvést, že i správní orgán JUDr. Lachoutová má opakovaně potíže se správným pojmenováním účastníků řízení, což přestupkové řízení činí značně nesrozumitelným. Jestliže se stejné chyby dopouští i nařízený orgán vedoucí odboru Kanceláře tajemníka 12 Mgr. Jitka Janků, pak lze důvodně pochybovat, zda je vůbec schopna kvalifikovaně rozhodnout o námitce podjatosti.

O neschopnosti nadřízeného orgánu vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Mgr. Jitka Janků kvalifikovaně rozhodnout o námitce podjatosti svědčí i odůvodnění usnesení, které v této otázce zcela ignoruje judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Rozhodnutí o nevyloučení správního orgánu JUDr. Lachoutové je postaveno na jejím vyjádření, že nemá žádný zájem na výsledku řízení a ani vztah žádný vztah k účastníkům řízení. Podle nadřízeného orgánu vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Mgr. Janků jsem ani nic takového neuvedl. S tím se lze ztotožnit pouze do té míry, že skutečně nevím, jaký má správní orgán JUDr. Lachoutová vazby na jednotlivé účastníky řízení, avšak v situaci, kdy jsou účastníky řízení „rozvedení otcové“, nelze přehlédnout její sexistický negativistický postoj ke skupině těchto občanů vyjádřený „právním názorem“, že „tchýně a uzený je nejlepší studný“ (viz. protokol z jednání).

Podle „právního názoru“ nadřízeného orgánu vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Mgr. Janků pak skutečnost, že správní orgán JUDr. Lachoutová ignoruje judikaturu Nejvyššího správního soudu v otázce postupu v řízení (provádění důkazů a hodnocení dalších skutečností) pak není důvodem pro její vyloučení

K posouzení námitky podjatosti však ani zdaleka nestačí tvrzení správního orgánu, že nemá žádný zájem na výsledku řízení ani vztah žádný vztah k účastníkům řízení, dokonce nelze ani vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, ale je právě nutno vycházet z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publ. N 98/23 SbNU 11).

Nejvyšší správní soud č. j. 1 As 19/2010 - 100

[14] S možnou podjatostí zde počítá správní řád v podstatě u jakékoliv úřední osoby, tedy takové, která se aktivně a bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu; výkonem pravomoci je z tohoto pohledu nutno rozumět nejen její podíl na formálním správním řízení, ale i na jednotlivých úkonech, v rámci nichž činí tyto osoby jistá správní uvážení, která se pak promítají v materiální podobě v právní sféře účastníků řízení.

[15] Podmínkou vyloučení z rozhodování je nalezení důvodného předpokladu, že tato osoba může mít pro svůj poměr k věci v širším smyslu zájem na výsledku řízení. Na pojem „poměr k věci v širším smyslu“ však nelze pohlížet subjektivně jako na individuální zájem na výsledku řízení například z důvodu kladných či negativních vztahů úřední osoby s účastníky řízení či z důvodu ekonomické závislosti na některém z účastníků řízení.

[16] Kategorii nestrannosti, která neexistenci poměru k věci předpokládá, je nutno vnímat také v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost osoby pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli, tj. účastníkovi řízení, nýbrž to, zda reálně neexistují objektivní okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že tato osoba určitým, nikoliv nezaujatým poměrem k věci disponuje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, publ. N 127/6 SbNU 429; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).

[17] Ústavní soud též vyslovil, že subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že otázka podjatosti nemůže být postavena nikdy zcela najisto. Nelze ovšem vycházet pouze ze subjektivních pochybností osob zúčastněných na řízení, nýbrž i z právního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedou (srov. Nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, publ. N 98/23 SbNU 11).

[24] Naprosto stejnými zásadami, jakými je ovládáno posuzování vyloučení soudců z rozhodování, musí být (dle přesvědčení předkládajícího senátu) nazíráno i na posouzení případného vyloučení z rozhodování úředních osob, jež se účastní rozhodování věcí ve správním řízení. Vždyť předpokladem faktického uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a spravedlivého rozhodnutí je, aby rozhodující osoba nebyla v žádné závislosti k jednomu z účastníků řízení. Nelze nalézt rozumný důvod, pro který by se mělo na případné vyloučení úředních osob z rozhodování nahlížet odlišně od soudců. Jestliže jsou na soudce kladena tak přísná zákonná kriteria při posuzování jejich možné podjatosti, pak tím ostražitěji by měla být vnímána a posuzována tato kriteria pro exekutivní aparát.

Odůvodnění rozhodnutí nadřízeného orgán vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Mgr. Janků tedy hrubě odporuje citované judikatuře Nejvyššího správního soudu, kdy je zcela prosto právního rozboru skutečností, které mě vedly k podání námitky podjatosti, respektive tyto skutečnosti jsou vykládány v příkrém rozporu s rozhodnutím č. j. 1 As 19/2010 – 100 Nejvyššího správního soudu.

Nadřízený orgán vedoucí odboru Kanceláře tajemníka Mgr. Janků navíc zjevně účelově zamlčela, že důvodem pro podání námitky podjatosti nebyla pouze „nespokojenost“ s postupem správního orgánu JUDr. Lachoutové v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, ale také skutečnost, že si tento orgán neplní svojí zákonnou povinnost ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu.

Trestní řád § 8

(1) Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Přestože v průběhu řízení vyšly najevo skutečnosti, které zakládají důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dle § 182 odst. 1, pism. b) trestního zákoníku, správní orgán JUDr. Lachoutová přes moji opakovanou výzvu odmítala splnit svoji zákonnou povinnost (viz. protokol z jednání). Právě tato skutečnost zakládá zcela důvodnou pochybnost o nepodjatosti správního orgánu JUDr. Lachoutové.

S ohledem na skutečnost, že se nadřízený orgán vedoucí Kanceláře tajemníka Mgr. Janků před rozhodnutím o námitce podjatosti měl seznámit s celou věcí, je nepochybné, že i tento orgán si nesplnil svojí zákonnou povinnost ve smyslu § 8 odst. 1 trestního řádu.

Z uvedených důvodů se domáhám zrušení napadeného usnesení a vyloučení z projednávání věci nejen správního orgánu JUDr. Lachoutové, ale celého správního úseku pod vedením vedoucí Kanceláře tajemníka Mgr. Janků, neboť neplněním si svých zákonných povinností zjevně v mojí věci nepostupují zcela nestranně a nezaujatě.

Souběžně s neskutečně hloupým rozhodnutím o zamítnutí námitky podjatosti otitulované uklízečky Mgr. Jitky Janů mi bylo doručeno oznámení s termínem konání dalšího jednání. Ve správním řízení však platí obdobná pravidla, jako v případě podání námitky podjatosti soudních stolic a pokud se nejedná o neodkladné úkony (což pochopitelně není projednání věci), nelze v řízení dále pokračovat. Na základě mého upozornění na toto pravidlo bylo další jednání odloženo na neurčito (do doby rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy).  

Tento článek rozhodně nebyl míněn jako dehonestace pomocného stavebního či úklidového personálu, kdy právě tito lidé jsou většinou nadáni vysokým citem pro spravedlnost a podobný spor by dokázali vyřešit během několika minut i bez právního vzdělání obyčejným selským rozumem.

—————

Zpět



ADIKIA PODPORUJE

www.hnutiusvit.cz

Podrobný program ZDE


NEJLEPŠÍ HLÁŠKY 2013

Text odpovídá mentalitě úředníků Ministerstva spravedlnosti.
Mgr. Pavel Hasnekopf
--------------------------------
Iura novit curia -  Soud zná zákon
soudce JUDr. Michal Ryška 
--------------------------------
Svědek profesor Šámal je nadbytečný.
soudce Mgr. Iva Diepoltová


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
symbol zmrdství

bývalý premiér ČR
Petr Nečas

Otec, který se dobrovolně vzdal svých dětí.


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
předseda Ústavního stolce

JUDr. Pavel Rychetský

Nevyšší stolice komunisty zaplevelené stolice.

Otec zločinné přísudkové vyhlášky 

Práva zlodějů Org.23/13 

Odepření práva zlodějům by vedlo k dalšímu prohloubení zásahu do základních práv.


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
Absolutně nejlepší 
ministr spravedlnosti ČR
JUDr: Pavel Blažek

Vyšší kultura se hned pozná!


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
 I. náměstek ministra
 
JUDr. Daniel Volák

„Všichni soudci jsou čestní lidé a profesionálové“, ruku do ohně by za to dal.

596 soudců
členů zločinecké KSČ

Bašty komunistů v justici


ADIKIA PŘEDSATVUJE
předseda odborového svazu soudců
(Soudcovská unie)
JUDr. Tomáš Lichovník

„Alkohol za volantem nemá vliv na funkci soudce.“

„Soudce je také jen člověk.“

Plat soudce 100 000,- Kč
Definitiva 
Odpovědnost žádná
Zákonem chráněná osoba
Zdarma ozbrojená ochranka

Kdo ze smrtelníků to má?!


ADIKIA PŘEDSTAVUJE
prezident Exekutorské komory

Mgr. Ing. Jiří Prošek

Nevlastníte-li nic, stejně vám to vezmeme!

Váš exekutorský úřad.


ADIKIA HUMOR

III. ÚS 298/12 

Idea právního státu vychází z principu, že stát a občan nejsou v zásadním sporu, ale stát má sloužit občanům.

Ústavní stolec  LP 2012


NEJLEPŚÍ HLÁŠKY

Soudce bývalý komunista
je totéž
jako bývalý černoch.

JUDr. Klára Samková

***

Zvířata na území ČR mají právo vychovávat svá mláďata. I opice v ZOO mají právo vychovávat svá mláďata. Pouze čeští rozvedení otcové toto právo nemají.
Ing. Lubomír Bouše


ZAJÍMAVOSTI


Česká republika

10 mil. obyvatel
3 066 soudců
596 soudců členů KSČ
4 000 ústav. stížností
23 000 vězňů

 Více ZDE


Japonsko

100 mil. obyvatel
3 191 soudců

0 soudců členů KSČ
10 000 ústav. stížností
56 000 vězňů

Více ZDE