07.08.2012 22:54

Ten komu jsi život s láskou dal, on ti ten tvůj krutě vzal – pokračování PŘÍBĚHU

Ústavní soud již v roce 2005 vydal nález, který měl být přibit kramlí na čelo každému soudci, který rozhoduje v rodinných sporech tak, aby ho měl neustále před očima.Petr Meszner

Nález Ústavního soudu č. j. I. ÚS 643/04 ze dne 6. září 2005

Rodina a vztahy mezi rodiči a dětmi jsou prostředím, kde se dobré mravy, jako poctivost, čestnost, vzájemná úcta a zejména úcta k rodičům, musí nejen předpokládat, ale hlavně formovat a důsledně vyžadovat. Ústavní soud je přesvědčen, že právě v rodině, jako základu společnosti, se musí dobré mravy kultivovat a orgány veřejné moci, soudy zvláště, k tomu musí svými rozhodnutími přispívat.

Protože předseda Ústavního soudu nemá žádný nástroj, kterým by dosáhl vykonatelnost nálezů Ústavního soudu (více zde Není obtížné si představit, že budete poněkud překvapeni), je obecnou soudní stolicí tento soud považován za jakési panoptikum právních teoretiků a jeho nálezy absolutně ignorují.  Popravdě řečeno v otázce výživného se však nálezy panoptika nijak neliší od obecné soudní stolice.Petr Meszner

Zásluhou zvrácené politiky soudní stolice na hony vzdálené od citovaného nálezu, se patologický jev popouzení syna proti vlastnímu tátovi se šíří jako mor a dnes se již stalo společenskou normou. Popouzení dětí proti otci přerůstá ve vytvoření syndromu zavrženého rodiče, kdy je v dítěti vypěstována naprostá negace a nenávist k otci.

„Motivace rodiče k popouzení proti tomu druhému vychází z destruktivních stránek lidské povahy. Ze msty, nenávisti, agrese, závisti, potřeby najít vnějšího nepřítele, uspokojení mocenských tužeb a potřeby naprosto vlastnit dušičku dítěte.“

americký psychologa R. A. Gartner

(Pozn. V českých poměrech je také velkou motivací chamtivost po penězích, možnost druhého rodiče ekonomicky likvidovat či uvrhnout do kriminálu. Adikia.cz)

Mediálně nejznámějším případem „dítěte“ postiženého syndromem zavrženého rodiče je syn Věry Čáslavské, který brutální ranou zabil svého otce Josefa Odložila.  „Když si nechá paní Čáslavská vysvětlit, co syndrom zavrženého rodiče může způsobit na dětech, možná přijde i na to, co vedlo syna Martina k tomu, že vztáhl ruku na vlastního otce. Ani držitel mnoha olympijských medailí a poradce prezidenta není imunní vůči charakterovým vadám. V tomto a ve své výchově dětí by měla hledat příčiny rozpadu svého manželství a své osobní porážky...“ uvedly k tomu sestry Josefa Odložila.

Na náhrobní kámen Josefa Odložila je vytesán v žule nápis:

"Ten komu jsi život s láskou dal, on ti ten tvůj krutě vzal".

Můj syn Petr Meszner je jedním z mnoha příkladů, jak naše soudní stolice „vykultivovala“ vztah syna ke svému otci. Nesčetněkrát jsem mu nabízel možnost nápravy vztahů za pomoci odborníků, ale ani na jednou nereagoval. Absolutně mě ignoruje. U soudu jeho advokát tvrdil, že má zkouškové období a tak mi nemohl poslat ani SMS, aby mi poděkoval za dárky. Už je polovina prázdnin a NIC! Měl jsem svátek a NIC! Jeho advokát napsal, že mi nemůže dát kontakt na syna, ale že se mi syn ozve. Zase NIC! Napsal jsem mu poměrně obsáhlý dopis (Dopis otce pro syna – Petr Meszner) a zase NIC!

Když nejde syn za otcem, šel tedy otec za synem.  Skutečně nemohu stát celé dny před domem (i když si to tak představovala soudkyně Mgr. Winklerová) a čekat, až se milostpán uráčí přijít domů, proto jsem uspěl až na několikátý pokus, kdy se v okně bytu objevila bývalá manželka a byla silně zarmoucena. Představte si tu blbou náhodu, že jsem se o pár minut se synem minul. Pokud si myslíte, že syn, jako většina studentů o prázdninách právě odešel do „háku“, aby si vydělal nějakou korunu, tak jste na omylu.“ Šel za přítelkyní, vždyť má prázdniny“ vysvětlovala matka.  Proč by také chodil do „háku“, když může vydírat vlastního otce a na knížce má necelých půl mega. Stejně zarmouceně, aniž by ji hanba fackovala, mi však neopomenula připomenout, že naše vztahy se synem nejsou v pořádku. Při takové výchově však ani není divu, jak se ke mně syn chová (druhá Čáslavská). Petr Meszner

Ani tak se mi syn neozval.  Až po několik dnech mi přišel dopis s dodatečným poděkováním za dárky a přáním k svátku.  O takto vynucené poděkování či přání opravdu nestojím a je to silně urážející. O nějakém řešení našeho vztahu ani slovo. Hlavně fotře koukej podle nemravných rozsudků cálovat lováky.Petr Meszner

Ještě jsem tedy učinil poslední pokus se domluvit se synem. Vybavil jsem se nahrávacím zařízením, protože skutečně nehodlám dávat synovi šanci mě obvinit z nějakého napadení (ne že by si nezasloužil pořádnou výchovnou nakládačku) a vyrazil za synem. Když po několikerém zvonění a vytrvalém čekání pochopil, že jen tak neodejdu, vystrčil hlavu z okna. Celý další rozhovor (pokud to tak lze nazvat) byl veden z 3. patra a to nejen fyzicky. Zatím co ještě na konci války děti svým rodičům z úcty vykaly, dnes děti s rodiči zásadně komunikují přinejmenším z „3. patra“.  Petr Meszner

Přesně ve stylu matky (přesněji ve stylu syndromu zavrženého rodiče) se obracel na události, která se stala před 5 lety, jako kdyby se to stalo včera a mezi tím se nic jiného neodehrálo (třeba že jsem mu chtěl pomoci napravit jeho duševní devastaci).  Stejně jako dnes, jsem se i tehdy snažil kontaktovat syna, ale protože se matka spojila s úplatnou (dnes již naštěstí chcíplou Spravedlnost si ji našla) psycholožkou Tamarou Cenkovou, která matku „vyzbrojila“ falešným psychologickým „nálezem“ (vinou otce měl syn noční běsy, ačkoliv už byl několik měsíců unesen matkou), musel jsem se chránit nahráváním naší schůzky, protože pokud bych to neudělal, mohl jsem se jedině dočkat soudního zákazu styku se synem. Když to ale matka synovi náležitě vysvětlí, je to zcela nepochybně důvod svého otce nenávidět až do smrti.Petr Meszner

Ačkoliv jsem se synovi snažil vysvětlit, proč celý rozhovor nahrávám a při trošce inteligence, která se u vysokoškoláka předpokládá, to lze i pochopit, velice se mu to nelíbilo a na základě nahrávání odmítal jakoukoliv další komunikaci. Rozhovor jsem mohl nahrávat skrytě, aniž by o tom věděl a nešlo tedy o nic nečestného. Šlo tedy pouze o záminku, jak se komunikaci s otcem vyhnout. Vy se teď můžete podívat, jak vypadá vztah syna k otci kultivovaný českou soudní stolicí.Petr Meszner

To byl můj poslední pokus o vyřešení našich vzájemných vztahů a jistě mi dáte za pravdu, že duševní zmrzačení syna je nevratné. Nenechám si od vlastního syna dělat peklo ze života, abych se každý den bál, že mě navštíví exekutor či mě pozvou na „kávičku“ pomáhači.Petr Meszner

Nechci být druhým Odložilem a ještě dnes podávám na syna trestní oznámení pro podvod a vydírání.

—————

Zpět