27.02.2012 23:28

Upovídaná Eliška

Výtvarník Týc v Praze na několika místech upravil vskutku nudné vyhláškou o silničním provozu normalizované dopravní značení, které pro Hlavní město Prahu spravuje firma Eltodo. Řadu lidí taková úprava dopravního značení jistě pobavila, ale společnosti Eltodo tím vznikla škoda 80000,- Kč. Výtvarník Týc škodu sice uhradil, ale odmítl zaplatit další soudní náklady a tak nakonec skončil ve vězení.

Řidič MHD Smetana upravil nudné reklamní plochy propagující politiky. Tykadla řadě politiků báječně sluší, ale reklama v této podobě nepochybně nebyla záměrem a investorovi do reklamy tak vznikla nikoliv malá škoda. Řidič Smetana odmítl trest prospěšných prací a tak nakonec také skončil ve vězení.

Oba aktéři jsou teď považováni téměř za národní hrdiny a politické vězně. Občané sepisují petice za jejich propuštění, přestože Trestní zákoník je v této věci celkem jasný.

Trestní zákoník
§ 228 Poškození cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na věci svědka, znalce nebo tlumočníka pro výkon jejich povinnosti,
b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,

Podle všeho však oběma aktérům nejde o nějakou milost a chtějí upozornit na otřesnou skutečnost, že se zde chodí do vězení za každou klukovinu, zatím co mafiáni dál nerušeně rozkrádají státní majetek.

Přestože soudci Ústavního soudu zásadně nekomentují rozhodnutí obecných soudů, mediálně se k tomu vyjádřila soudkyně JUDr. Eliška Wagnerová Ph. D. a to se jeden nestačí divit.

Podle soudkyně Wagnerové trestní stíhání výtvarníka Týce bylo neadekvátní a věc neměla být řešena trestně právní cestou, protože jde o akt umění a umělecká svoboda (to podtrženo) je chráněna jako základní právo.

Takový názor ovšem zcela přepisuje platné znění Trestního zákoníku. Poškození cizí věci není trestným činem, pokud jde o akt umění.  Pokud tedy najdete svoje auto postříkané barvou a se zaseknutým krumpáčem ve střeše a nesnášenlivý soused bude tvrdit, že jde o umělecké dílo, pak se nejedná o trestný čin.

Podle soudkyně Wagnerové v případě řidiče Smetany bylo nesprávné, že věc projednávala soudkyně – manželka politika, kterému přimaloval tykadla. Řidič Smetana ale námitku podjatosti soudkyně nevznesl, tak co tedy bylo nesprávné? Pokud si myslíte, že šlo o chybu soudkyně, která se měla sama okamžitě vyloučit pro podjatost, pak jste na velkém omylu. Pokud v rámci soudního procesu dojde k nějaké nesprávnosti a nejde to přičíst na vrub účastníka řízení, pak je zásadně viníkem jakási imaginární soudní osoba.

Stát by se neměl dopouštět něčeho, co společnost vnímá jako nespravedlnost“ říká závěrem soudkyně Wagnerová.

Celou dobu tedy žijeme v hlubokém omylu, že za nespravedlivými rozsudky stojí konkrétní soudci a nakonec se ukáže, že za tím stojí stát.

 

—————

Zpět