23.01.2012 12:13

Ustálené tabulky výživného

Ministerstvo spravedlnosti vydalo tabulky výživného, ale naprosto žádný soudce se tím neřídí.

„Je to jen pokyn a ten pro nás není závazný“, říkají „nezávislí“ soudci.

To však není úplně pravda. Pokyn se totiž jmenuje „Metodický pokyn na sjednocování rozhodování soudů v otázce výživného“.  Z  názvu přímo vyplývá, že jde o naplnění Listiny základních práv svobod. Všichni občané jsou si rovni v právech i povinnostech. Pokud tedy nějaký soudce znevažuje tabulky výživného, znevažuje tím i Listinu základních práv a svobod. Navíc v právu všeobecně platí, že pokud není nějaká věc řešena zákonem, použije se zákon (část zákona), která je obsahově i účelově nejblíže.

Před několika lety jsem k Ústavnímu soudu podal stížnost na výživné vyměřené jen podle momentální nálady soudců (soudkyně Mgr. Winklerová a spol.) Podařilo se mi najít advokáta, který na takový případ čekal, protože i jeho štvala soudcovská libovůle (zlovůle) při vyměřování výživného. Měl to docela dobře vymyšlené. Navrhoval, aby Ústavní soud provedl rešerši u obecných soudů, jak v podobných případech rozhodovaly. Ústavní soud to pochopitelně odmítl udělat, protože to by byl průs…. na entou. V „právním“ státě „nezávislé“ soudy totiž v podobných případech vyměřují propastně rozdílnou povinnost – výživné.

A co čert (ctěná saň) asi nechtěl(a)

Ministerstvo spravedlnosti začalo „otevírat“ justici občanům a tak se dnes může každý podívat do rozhodnutí soudů, kdy se kde koná nějaké soudní řízení a přes aplikaci InfoData na statistické údaje vycházející z rozhodnutí soudů. A jak se zpívá v jedné pohádce:

„Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí“.

A statistika nám to výživné opravdu vyčíslí. Aplikace InfoData hluboce ve svých útrobách skrývá právě onu rešerši, jak v roce 2009 a 2010 rozhodovaly soudy o výživném „Přehled o rozhodování o výši výživného“. To už tedy není „nezávazný pokyn“, ale jde o ustálenou judikaturu soudů.  A tu už soudci nemohu okecávat, že je nezávazná!Opět mě napadají slova ze stejné písničky.

Tak vyřiďte to ctěné sani,
že záleží to čistě na ní,
když nepustí ji choutky dračí,
pak bude o hlavičky kratší.

Přehledy o rozhodování o výživném obsahují celou řadu zajímavých informací, ze kterých by šla udělat celá řada analýz. Ze všeho nejcennější je „ustálená tabulka výživného“.   

Z 98 363 případů rozhodnutí o výživném činí nejvyšší výživné 2 929,- Kč měsíčně na jedno dítě při čistém měsíčním příjmu 24 215,- Kč.

 

Další informace naleznete na stránce VÝŽIVNÉ v rubrice O čem se nikde nepíše v článku Jak rozhodovaly soudy o výživném v roce 2009  a 2010.

 

Kdo z vás má čistý měsíční příjem 24 215,- Kč?

A jaké výživné ctěná saň vyměřila Vám?

 

Pokládat si tuto otázku je však už příliš pozdě!

V Německu, Rakousku či ve Francii jsou tabulky výživného také pouze „doporučujícím materiálem“ a soudci při rozhodování o výživném mají rozhodovací volnost.  Zde však musí přesvědčivě vysvětlit, proč se případně od tabulek odchýlili.

Nečekejte, až Vám ctěná saň „napaří“ nějakou „pálku“ a jako důkaz navrhněte soudu „Přehledy o rozhodování o výši výživného“. V závěrečném návrhu požádejte soud, aby ve svém rozhodnutí přesvědčivě vysvětlil (viz. § 157 odst. 2) o.s.ř.), jaké případné důvody ho vedly k odchýlení se od ustálené judikatury (od přehledů) tak, aby rozhodnutí nevybočovalo od ustálené judikatury a nebylo tak zatíženo svévolí, nepředvídatelností a interpretační libovůlí.

Na straně VÝŽIVNÉ  do rubriky Rukojěť kverulanta byl zařazen návod, jak se pomocí Přehledů o rozhodování soudů o výživném bránit zlovplnému vyměření výživného Jak se bránit zlovolnému vyměření výživného.  

Pokud se nenaučíte jedinou větu nebo se snad dokonce něco takového ani neodvažujete u soudu vyslovit, pak se nedivte, jak dopadnete. 

Z přehledů o rozhodování o výši výživného lze dovodit ještě jednu věc. Podle celorepublikového průměru by měl jeden soudce řešit 30 případů měsíčně. Jen úpravou výživného se tedy ročně zabývá 138 soudců. Průměrný plat soudce je cca 85 000,- Kč měsíčně.

Pokud by byly tabulky výživného uzákoněny, pak by stačilo, aby každý plátce výživného v rámci daňového přiznání vyplnil přílohu „Výživné“, kde by se z jeho (finančním úřadem ověřeného příjmu) vypočítalo výživné. Výživné by bylo každý rok aktualizováno, v případě pochybností o příjmu by mohl oprávněný zpochybnit příjmy povinného a vyvolat tak kontrolu účetnictví, odpadly by nechutné soudní války o výživné a hlavně by stát ušetřil

140 760 000,-Kč ročně

a to jen na platech 138 zbytečných soudců.

Teď už je Vám doufám jasné, proč se soudci tak zarputile brání uzákonění tabulek výživného. Jsou si totiž velmi dobře vědomi, jaká je jejich šance na uplatnění na trhu práce, ale když jde o otce plátce výživného, tak na to s oblibou velice rádi zapomínají.

—————

Zpět