Vláda myslí především na (svoji) budoucnost

Včera představil nový ministr spravedlnosti Blažek svůj plán na vyřešení katastrofální situace v oblasti vězeňství. Přestože jsem členem Syndikátu novinářů ČR a obdržel jsem pozvánku, nebyl jsem na tiskovou konferenci připuštěn (video se připravuje) a tak jsem musel informace získávat od odcházejících novinářů.

Diletantský návrh Pospíšila na propouštění zločinců (nikoliv pro společnost nijak nebezpečných neplatičů výživného) již v polovině trestu, proti kterému se bouřili soudci, byl bezesporu zdokonalen. Zločinci budou masově propouštěni do domácího vězení, kde budou hlídáni elektronickými náramky. Na tiskové konferenci byl představen systém elektronických náramků, který se nyní testuje na 25 odsouzených. Systém se skládá ze dvou částí. Elektronický náramek, který reaguje na neoprávněnou manipulaci, vysílá data o pohybu osoby a „domácí ústředny“. Z té je pak přenášen signál probační službě, která vykonává dohled nad odsouzeným v domácím vězení. Náklady na domácí vězení (provoz elektronických náramků) by měly být pouhých 165,- Kč.

Oproti současným nákladům 1000,- Kč za den na uvěznění jednoho vězně na první pohled taková cifra vypadá naprosto úžasně. Měsíčně však jde o částku 4 950,- Kč a zde si nemohu odpustit připomenout, že průměrné výživné určované soudní stolicí činí 2 749,- Kč. Stále je to tedy o 1 000,- Kč měsíčně více, než kdyby stát vyplácel potřebným dětem náhradní výživné!

Podstatnou vadou na kráse tohoto „nápadu“ je skutečnost, že diletantský návrh Pospíšila na změnu trestního zákoníku neprošel Sněmovnou a je otázkou, zda vůbec někdy projde! Svazák Nečas se dušoval, že vyhodí každého ministra, který by chtěl zvyšovat rozpočet svého resortu.  Je tedy zásadní otázkou, kde chce vzít Blažek peníze na pořízení náramků, když už v polovině roku ministerstvu došly peníze? Ve vzduchu je také otázka, kdo bude dodavatelem náramků? To může dopadnout stejně jako u nedávno představeného systému přepisu řeči do elektronické podoby, který byl napaden jedním (pochopitelně levnějším) účastníkem výběrového řízení. Kdo by se tomu v případě resortu vedeného ódésákem divil? Zavedení systému elektronických náramků také není otázkou několika dnů. Zbývá tedy ještě otázka, jak chce do té doby Blažek řešit situaci ve věznicích. Budou vězňové místo stravy vyháněni na pastvu a mýt se budou, až zaprší?

Z úhlu pohledu úspor státního rozpočtu je domácí vězení nepochybně výhodné. Jen mi není dost dobře jasné, kde bude domácí vězeň získávat prostředky na svoji obživu nebo dokonce ještě povinně přispívat na výživu dětí? Pro nemajetné vězně tedy bude domácí vězení spíše domácí hladomornou. Jak dlouho bude vězeň v „domácím vězení“, aniž by skončil pod mostem, když nebude mít na nájem? Jak si bude domácí vězeň zajišťovat léky? Bude je vězňům „zavážet“ probační služba? Řada vězňů ani nemá trvalé bydliště a k pobytu jsou přihlášeni na obecním úřadě. Stanou se tedy obecní úřady novodobými věznicemi?  Elektronické náramky také potřebuje nějaký zdroj napájení a připojení k internetu pro přenos dat k „hlídací službě“. Pro vězně bez domova by v Praze bylo možné u vybraných mostů vybudovat wifi stanice a jako zdroj pro náramkové stanice použít přípojky pouličního osvětlení.

Pro které vězně jsou tedy elektronické náramky určeny?

To všechno jsou vcelku legitimní otázky. Proč se na ně nesmí novinář zeptat? Nasazení nového mistra tak dostává mnohem jasnější podobu, která je obsažena v následujícím známem vtipu.

Nečas s Kalouskem projíždějí vlastí a zastavili se v jedné malé obci u starosty. Ten si stěžuje, že se jim rozpadá střecha na škole a žákům při vyučování prší na hlavu, tak zda by se v rozpočtu nenašlo pár set tisíc na novou střechu. Nečas to tvrdě odmítne: „Je krize a na to opravdu už nemáme peníze“. V dalším městě se zastaví v jedné nejlépe vybavené věznici, kde nechybí tenisový kurt a cely jsou vybaveny velkoplošnými televizemi. Ředitel věznice si stěžuje, že přes veškerý komfort má věznice velkou vadu, protože nemá golfové hřiště. Nečas řediteli věznice velice ochotně přislíbí několik desítek miliónů. Když jsou pak Nečas s Kalouskem o samotě, Kalousek se udiveně ptá: „Tak to nechápu. Pár set tisíc na školu nechceš dát a zde rozdáváš milióny?“ Nečas: „Kalousku ty jsi vážně blbej. Copak ještě někdy budeš chodit do školy?“

Podle všeho vláda myslí především na svojí budoucnost a budoucnost řady politiků, kteří přes výběrová řízení a různé dozorčí orgány tunelují státní rozpočet.