Šokující čísla
V souvislosti s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva ve věci pana Bergnanna a paní Prodělalové se přímo nabízí otázka, kolik podobných stížností ještě čeká u ESLP na rozhodnutí.
Dle zákona č. 106/199 o poskytování informací žádám o poskytnutí informace kolika dalším podobným žalobám (Bergnann, Prodělalová) v současné době čelí Česká republika u ESLP?
Žádám o doručení informací elektronickou cestou.
Luboš Meszner
Na tuto otázku kvalifikovaně odpovědět nelze. Ke dni 31. 12. 2010 bylo proti České republice evidováno 1.302 nevyřízených stížností podaných u Evropského soudu pro lidská práva. Kolik se jich týká práva na rodinný život, není z dostupných údajů možné určit. Údaje o počtu nevyřízených stížností k 31. 12. 2011 budou k dispozici až v průběhu roku 2012. Dále je třeba vzít v potaz, že jen méně než každá desátá stížnost je oznámena vládě České republiky se žádostí o stanovisko. Mezi oznámenými aktuálně projednávanými stížnostmi je takových, které mají podobný obsah jako Vámi zmíněné stížnosti, jen velmi málo. Pomineme-li případy Bergmann a Prodělalová, je v současnosti u ESLP projednávána pouze jedna další podobná stížnost.
S pozdravem
Mgr. Jaroslav Rozsypal
vedoucí oddělení styku s veřejností (agenda svobodného přístupu k informacím)odbor tiskový
1 302 nevyřízených stížností
Když si uvědomíme, kolik lidí hořce spolkne bezpráví produkované naší justicí a již se neobrátí na Ústavní soud pro komplikovanost či z finančních důvodů (nutné zastoupení advokátem), je 1 302 nevyřízených stížností u ESLP naprosto šokujícím číslem, které rozhodně nedělá dobrou vizitku Ústavnímu soudu, potažmo celé naší justici.
I kdyby byla jako oprávněná uznána jen jedna čtvrtina těchto stížností a každému stěžovateli bylo přiznáno zadostiučinění 5 000 EUR (to však obvykle není konečná částka a je nutno připočítat úroky), bude státní rozpočet naprosto zbytečně zatížen částkou
42 315 000,- Kč.
Soudci si na svoje evidentně nezasloužené platy nenechají sáhnout a vláda po občanech se chce, aby si utáhli opasky, aniž by se snažila těmto zbytečným škodám dekomunizací a celkovou reformou justice zabránit.
Jak dlouho to ještě budou občané snášet? Co se musí stát, aby došlo k nutné reformě justice? Čeká snad vláda na nějakého Breivika, který v zoufalé bezmoci dosažení spravedlnosti samopalem vystřílí nějaký justiční areál?
—————