Námitka podjatosti mravního lidského odpadu

Městský soud v Praze                                                                            V Praze dne 5.4.2014
Spálená 6/2                                                                                             Datovou schránkou
112 16  P r a h a  2

K čís. jednacímu  :  32 C 11/2014

Právní věc :

Žalobce    :  Ing. Lubomír  B o u š e , ……………., datová schránka,

Žalovaná :   ………………………………………………………….

• ochranu osobnosti za bránění ve výchově nezletilého dítěte a styku s ním s náhradou nemajetkové újmy v penězích,
• o námitce podjatosti,          

Věc :  Námitka podjatosti soudkyně Jaroslavy Lobotkové z Městského soudu v Praze

     Dne 3.8.2013 jsem ke Krajskému soudu v Brně podal žalobu o chranu osobnosti za bránění žalovanou ve výchově nezletilého dítěte a styku s ním s náhradou nemajetkové újmy v penězích.  Po změně místní příslušnosti jsem nadepsanému soudu podal dne 21.2.2014 žádost o osvobození od soudních poplatků. Dne 29.3.2014 jsem převzal písemné vyhotovení usnesení nadepsaného soudu ze dne 21.3.2014 o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

    Podle ust. § 14 a násled. o.s.ř. podávám tímto námitku podjatosti soudkyně J. Lobotkové a navrhuji její vyloučení z řízení. O podjatosti dané osoby jsem se dozvěděl z obsahu její písemnosti došlé mi dne 29.3.2014 na č.l. 68, tedy námitku uplatňuji v 15 denní lhůtě řádně a včas. Písemnost (1) obsahuje obludnou a excesivně diskriminační větu, že „samo o sobě dlouhodobé bránění styku dcery s otcem ze strany matky nemusí být vůbec zásahem do osobnostní sféry žalobce“. Dále jsem v mezidobí ode dne 29.3.2014 se zděšením zjistil, že (2) jmenovaná byla členkou KSČ. Obě tyto srovnatelně závažné a zřejmé skutečnosti námitku podjatosti dané soudní osoby v plném rozsahu zakládají, jak je podrobněji přibližováno dále.

1.

    První nepochybný důkaz podjatosti soudkyně Lobotkové vychází z ústavních garancí občanů, kterými jmenovaná ostentativně pohrdá, a to jenom na základě příslušnosti žalobce k pohlaví. Platí, že podle čl. 32 Listiny základních práv a svobod se každému zaručuje právo na rodinný život, přičemž sama jako matka by v opačném právním postavení na něco tak ohavně nemravného ani nepomyslila, natož aby to vyslovila či jménem soudu publikovala. Dále podle čl. 3 Listiny základní práva a svobody se zaručují bez rozdílu pohlaví, přičemž tento znak je daným článkem Listiny uveden na prvním místě. Jak patrné, že kvůli délce praxe jmenované se nemůže jednat o profesní neznalost, omyl nedopatřením, neúmyslné přehlédnutí, apod., ale jde o explicitní vyjádření paranoidní nesnášenlivosti k opačnému pohlaví, nebo-li jmenovaná je hrubě infikovaná zrůdnou feminacistickou ideologií, která do našeho právního řádu zásadně nepatří.

    Její myšlenkové pochody typu, že samo o sobě dlouhodobé bránění styku dcery s otcem ze strany matky nemusí být vůbec zásahem do osobnostní sféry žalobce neodpovídají ani normální lidské bytosti, ale naše euroatlantická civilizace je ztotožňuje s uvažováním bezcitné lidské zrůdy. Takový skutkový stav zahrnující svévolné bránění styku dítěte s rodičem je samozřejmě zásahem do osobnostních práv občana vždycky. Rozhodně nestrpím, aby o mé právní věci týkající se ústavou garantovaných rodičovských práv rozhodovala osoba stižená zjevným osobnostním defektem. Kdyby něco podobného, ale v opačném právním postavení účastníků, bylo předmětem žaloby, tak by teatrálně kvičela jako podřezávané podsvinče. Osoba vyznávající zrůdný feminacismus je tudíž z další participace na tomto řízení kvůli jeho gendrové podstatě zcela diskvalifikována.

„Pro rodiče a dítě je možnost být spolu základním prvkem rodinného života. Opatření, která jim v tom brání, představují zásah do práva na rodinný život (srov. čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod)“ - ad stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.1.2010 pod sp. zn. Cpjn 202/2010. 

    Lze konstatovat, že amorální soudní osoba vědomě aprobuje stav, který zde existoval nejen za zločinného komunistického režimu, ale dokonce se identifikuje s bezprávím, které na teritoriu dnešního státu existovalo v době nacistického protektorátu Čechy a Morava. Tehdy nacističtí váleční zločinci při transportech našich spoluobčanů do koncentračních táborů také oddělovali děti od jejich rodičů a vykonávali násilnou selekci. Sadistické experimenty oné úřední osoby v taláru soudce pokračují i v roce 2014. Na nacistické a komunistrické zločiny proti lidskosti kontinuálně navazuje tím, že jako autentická lidská zrůda zkouší, co všechno statečný otec a jeho nevinné dítě jako lidské bytosti ještě vydrží, což si principiálně naprosto v ničem nezadá s brutalitou šílených pokusů nacistického válečného zločince Josefa Mengeleho. Kvůli lidským kreaturám typu Lobotkové se ČR stala novodobým nacistickým státem neštítícím se ani té nejvrdší diskriminace mužů-otců.

    Základní právo na rodinný život lze v ústavním systému základních práv občana ČR zařadit hned na druhé místo za právo na život. Člověk může pozbýt např. volební právo, práci, podporu v nezaměstnanosti, osobní svobodu, čistý vzduch, čest, apod., ale pokud ho někdo zbaví práva vychovávat své dítě a prožívat s ním rodinné štěstí, život ztrácí svou primární dimenzi a stává se pouhým přežíváním.

2.

    Dále mi celkem logicky vrtalo hlavou, co to je za lidský mravní odpad, který může písemně prezentovat zhůvěřilou myšlenku, že bráněním rodiči ve výchově jeho dítěte k zásahu do osobnosti rodiče vždy nedojde. Přiznám se, že jsem byl z toho několik dnů naprosto v šoku. Pak jsem pojal podezření, že takové extrémistické postoje neslučující se s elementární lidskou morálkou zastávali v nedávné historii pouze zločinní nacisté a komunisté. Protože s nacisty a fašisty se evropská společnost jakžtakž vypořádala, kouknu do seznamu členů KSČ v justici – a bingo. Lobotková tam je !!! Potom už bylo všechno jasné. Bezpáteřní a kriminální bolševik ! Nacista nebo bolševik – to je úplně jedno. Jedná se o stejnou lidskou chátru zvláštního ražení stiženou patologickou nenávistí k vybraným kategoriím spoluobčanů - v prvním případě k rase, v druhém případě k demokratům. Bolševici ať si soudí své bolševiky, ale ne slušné lidi ! Ukazuje se, že v roce 1989 jsme byli až moc demokratičtí a humánní. Kdyby události nabraly jiný směr, tedy zejména v jejich bolševickém stylu, jakému nás desítky let předtím učili, mohla nadějná komunistka Jaroslava Lobotková také viset na kandelábru.

    Komunistka na seznamu soudců v roce 2014 !!! Moje prsty odmítají vůbec něco takového na počítačové klávesnici natypovat; to je pocitově obdobné, jako bych je strkal do smrduté žumpy. Brrrr. Je to ta nejhrubší urážka památky mých zesnulých rodičů, kteří byli totožnými lidskými zrůdami s rudými knížkami od 50. let až do konce komunistického režimu v r. 1989 permanentně perzekvováni a jako tzv. kulaci byli - samozřejmě jak se tehdy patřilo - i vyvlastněni. Mě osobně trvalo až do roku 1989, než jsem se třídního prokletí diskriminovaného syna kulaků zbavil. A nenechte se mýlit, že mi ty rudé bestie milostivě dovolili studovat – pokud bych na všech školách nepatřil úplně k těm nejlepším, tak bych zůstal u lopaty.

    Poukazuji na nález Ústavního soudu ze dne 15.11.2010 pod sp. zn. I. ÚS 517/10, podle něhož členství soudce v KSČ kvůli zločinnosti jejich ideologie zakládá důvod jeho podjatosti.

    Lze uzavřít, že daná justiční figura by na prvním místě měla sama dobrovolně zvážit, nejen zda se hodlá se mnou setkat a podívat se mi zpříma do očí, ale také aby si doma v klidu promyslela, jestli by nebylo nejpoctivější, kdyby v demokratické justici už nesmrděla a nedělala jí celosvětovou ostudu. Já co nejdůrazněji rozhodně odmítám, aby mou věc rozhodovala komunistická svině. Kdybych ji měl potkat, tak se pobliju. Častá obrana těchto rudých zmetků je, že tam museli vstoupit, aby mohli dělat kariéru a uživit rodinu. Dnes už tam být nemusí, tudíž nemusí být ani v justici a mohou si vydělávat na živobytí vlastní prací a ne jako zduřelý vřed českého státu vysávat jeho peníze.

    Když se dívám do seznamu členů KSČ v justici, tak Vrchní soud v Praze je komunisty vyloženě zamořený. Nedávno jste dostali „posilu“ v podobě profesního diletanta Sváčka, který za 14 let stihl Městský soud v Praze totálně zdecimovat (profesně i mravně), o čemž svědčí m.j. skutečnost, že tam stále smrdí mravní odpad typu Lobotkové a dalších. Prostě vrána k vráně sedá. Snad se tam najde senát, jehož členové rudou knížku nikdy nevlastnili. Chraň vás pánbůh pokoušet se tuto věc rozhodovat komunisty !!!

Podjatostní návrh :

    Navrhuji, aby soudkyně Jaroslava Lobotková byla z projednání a rozhodnutí právní věci nadepsaného soudu pod č.j. 32 C 11/2014 vyloučena.

Ž a l o b c e  :
Ing. Lubomír  B o u š e