Bohové musejí být šílení III

Rokový muzikál na téma autorství šílené amnestie se opět přeměnil, tentokrát na bláznivou komedii. Král prostého jména Zeman se závěrečného výstřelu z děla neodvážil a tak vystřelil Hasenkopf.

„Byl to Koudelka!“

Na scénu se vrací Blažek, protože se nemůže smířit s tím, že by celá ta hanebnost skončila u Ministerstva zlovůle. „Už toho mám dost“, říká Blažek a narychlo sestavuje scénář komedie, která se má odehrát na scéně Ministerstva zlovůle. „Ať si to Hasenkopf rozdá s Koudelkou v barvách STS Vyšehradská Praha 2 před kamerami novinářů“. Pokud jste milovníky komediálních výstupů Luďka Soboty nebo Milana Pitkina (vlastním jménem Milan Křivský), bude pro vás rozhovor Blažka s redaktorkou ČT Drtinovou dlouho nezapomenutelným zážitkem (video ZDE).

Šlehačková bitva před kamerami, která by stejně nic nového nepřinesla, se nakonec nekonala, protože se jí  Hasenkopf odmítl účastnit. Nejspíše má v rukávě schované trumfy a čekal, že se „hrdina“ Koudelka sám přizná. Blažek s Koudelkou sice uspořádali tiskovou konferenci, ale přiznání jsme se nedočkali. Konec tiskové konference už byl němou groteskou, kde záporní hrdinové utíkají před skupinou pomatených strážníků. Blažek s Kudelkou se z tiskové konference vypařili jako smrad a novinářům nedali šanci na jedinou otázku.  

Za šílenou amnestii nese odpovědnost Narcis Šlohlpero Vrtošivý a zmrd Nečas, proč tedy potřebujeme znát jméno autora amnestie? Možná jde o výplod chorého mozku, ale také může jít o zakázku zločinců a to potřebujeme vědět. O Koudelkovi se mluví jako o výborném znalci práva, ale pamětníci jistě dobře vědí, že jako náměstek Vesecké je spojován s justiční mafií, pročež nebyl senátem zvolen jako ústavní stolice (více zde Klaus tvrdě narazil. Koudelku jako ústavního soudce senátoři nechtějí). Není těch „podivných“ věcí okolo Koudelky už nějak příliš?