Bojím se státu!

Na diskusi Adikia se dnes objevil příspěvek pana Veselého, který se stejně jako tisíce dalších lidí stal obětí exekutorské mafie. V několika málo větách popsal svojí životní situaci, ze které běhá mráz po zádech.

„Zatím mám co jíst, kde spát. Ale mám strach. Takový ten zásadní: bojím se toho, co přijde zítra, vím, že se někde něco chystá, jenom nevím co, a kdy to na mě spadne. Bojím se toho prostředí, ve kterém žiji. Bojím se Státu. A to, si myslím, že by neměl být nejsilnější pocit občana, tedy faktického vládce v demokratickém státě.“

Kam až jsme se po více jak dvaceti letech budování právního státu dopracovali?

Podobné pocity prožívá i tisíce otců a tak pan Veselý přišel s nápadem obě tyto skupiny spojit do jedené a proti bezpráví v tomto státě postupovat společně. Adikia je bohyně bezpráví a stránky Adikia se mohou stát společným prostorem obou skupin.

Hněv lidí decimovaných nemravnými náklady na exekuce se obrací na exekutory, protože jsou přímými vykonavateli jejich neštěstí. Dramatickými reportážemi k tomu přispívají i média. Je tím však zastírána skutečnost, že pravými viníky jejich neštěstí je především naše justice, bez jejíhož rozhodnutí si ani ten nejšpinavější exekutor nepšoukne. Pokud půjdeme důsledně po stopách viníka, pak se přes jednotlivé stupně obecných soudů dopracujeme až k Ústavnímu soudu. Co je platné občanům, že se jich Ústavní soud zastane, když soudci obecných soudů ignorují závazné nálezy Ústavního soudu a stále dokola se musí obracet na Ústavní soud a to v tom lepším případě, kdy je nemravná rozhodnutí soudců obecných soudů nerozdrtí?

Shodou náhod včera Ústavní soud opět projednával stížnost týkající se hromadných exekucí. V daném případě si stěžovala přímo „vymahačka“, protože byla zkrácena na odměně za advokáta. S ohledem na „formulářovou exekuci“ (platebním rozkazem), kde není potřeba služeb advokáta, Ústavní soud stížnost zamítl. Fajn! Ústavní soud o tom rozhodoval začátkem roku, rozhodoval o tom v polovině roku …

Kolikrát o tom ještě bude rozhodovat?

Jen ze zvědavosti jsem nový nález projel očima a málem mi vypadly z důlků. Víte proč, jsou soudy zavaleny prací a o vaší věci nejsou schopny v přiměřené lhůtě rozhodnout? Víte proč, čekáte na rozhodnutí Ústavního soudu dlouhou dobu, přestože došlo k porušení vašich základních práv?

Citace z nálezu I. ÚS 988/12 ze dne 25. července 2012

Ústavní soud v nedávné době rovněž rozhodoval o značném množství ústavních stížností, v nichž podnikatelé specializující se na skupování a vymáhání pohledávek brojili proti tomu, že jim při rozhodování o náhradě nákladů řízení nebyly přiznány náklady spojené se zastoupením advokátem, ač ve věci samé měli plný úspěch (jenom stěžovatelka k dnešnímu dni podala více než čtyři stovky takových ústavních stížností).

Celé zení nálezu ZDE

Naše justice se nedokáže vypořádat s nesmyslnými opakovanými žalobami a pak nemá čas řešit složité spory a o sporech, které lze řešit pouhým selským rozumem, rozhoduje i několik let, aby nakonec stejně skočily bezprávím.