Co prožívá dítě, když je mu nelidsky bráněno ve styku s rodičem

Pokud by dnes někdo schvaloval nelidské oddělování dětí od rodičů v době války, nejspíše by skončil na pár let v kriminále. Je tedy poněkud zvláštní, že se nad současným nelidským oddělováním dětí od rodičů společnost nijak zásadně nepohoršuje a neuskutečnění kontaktu dítěte s jedním z rodičů není vnímáno jako zločin proti lidskosti. Je to dáno především tím, že novinářské kanálie zaprodané zločinnému systému tento problém zamlčují. I přes urputnou cenzuru to však stejně „vyplavalo“.

V neděli probíhala další část zábavného pořadu „Československo má talent“. Skutečná zábava nastává, když před porotu a diváky předstoupí absolutně nesoudný „umělec“. K podobné situaci se schylovalo, když na jeviště přišel mladý muž (25 let) a přes zadrhávání řeči neřekl plynule jediné slovo. Nejprve vše vypadalo, že snad právě zadrhávání řeči má být tím „uměleckým výkonem“ a „talent“ poletí, že nebude stačit počítat schody. Jenže pak naprosto v pohodě „vyseknul“ operní árii, až šel mráz po zádech. To bylo pro všechny naprosto neuvěřitelné a tak padla všetečná otázka, jak se mu to zadrhávání řeči stalo. A to všem ztuhnul úsměv.

 „Když jsem byl malý, tak se rodiče rozvedli. Když za mnou jednou táta přišel, tak jsem s ním chtěl odejít, ale matka to zakázala. Pak jsem zmodral v obličeji, nedostal se mi kyslík do mozku a od té doby zadrhávám v řeči“.

Video bylo nahráno na Youtube, ale okamžitě bylo zablokováno „pro porušování autorských práv“. Video je (zatím) dostupné pouze ZDE na Prima Play (a soukromém archivu Adikie). Na Prima Play byl také rozhovor s panem Sýkorou (ZDE), ale ten už není dostupný. Jistě chápete proč!

Nebýt neuvěřitelného umění pana Sýkory, jeho krutý životní příběh by přes zaprodané novinářské kanálie nikdy neprošel. Až doposud jsme se tak bavili o postupném duševním mrzačení dětí programováním proti druhému rodiči (syndrom zavrženého rodiče). Ve skutečnosti však k nevratnému zmrzačení dítěte dochází už při prvním nelidském oddělení dítěte od rodiče! To nemusí být na první pohled patrné a mozková dysfunkce se může projevit třeba až v dospělosti.

Ukázkovým příkladem je můj syn Petr Meszner. Na první pohled rozhodně žádné postižení neuvidíte. S ohledem na skutečnost, že už několik let studuje vysokou školu, zcela nepochybně mu určité části mozku pracují naprosto skvěle. Ačkoliv vždy vystupuje až přehnaně sebejistě, když si při soudním jednání musel vyslechnout, že se ke mně opakovaně zachoval jako dobytek a měl by za to jít do kriminálu, rozplakal se jako malé dítě. Určitá část mozku mu totiž "zamrzla" na věku 14 let, kdy jej matka ode mě brutálně ze dne na den oddělila a dodnes si není schopen uvědomit, že ho pouze zneužila jako nástroj pomsty za nevydařené manželství (přesněji její naivní představy o manželství) a zničila mu tím život.

Řada otců si stěžuje, že v Trestním zákoníku není trestný čin „bránění dítěti ve styku s rodičem“. To však není pravda. Jak ukazuje krutý příběh pana Sýkory, je bránění dítěti ve styku s rodičem trestným činem týrání svěřené osoby. Proto při prvním bránění dítěti ve styku tedy na nic nečekejte a okamžitě na matku podejte trestní oznámení a jako důkaz, že velmi pravděpodobně došlo ke zmrzačení svěřené osoby, přiložte video s panem Sýkorou.