03.12.2010 18:26

Den lidských práv

10. prosince si připomínáme Den lidských práv. V České republice je přitom dlouhodobě pošlapáváno jedno ze základních lidských práv - právo na rodinný život, garantované Listinou základních práv a svobod:

 „Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.“

Předseda Ústavního soudu JUDr.  Rychetský k péči o děti po rozvodu:

"V soudní judikatuře přetrvává taková pověra, že vhodnějším a lepším pro výchovu dětí zejména útlého věku je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají: Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jen na základě pohlaví, preferovat."

Předseda Ústavního soudu JUDr. Rychetský sice ví, co říká zákon a mezinárodní úmluvy, ale statistické údaje říkají něco jiného!

Každé druhé manželství se rozvádí a v 90 % případů jsou děti svěřeny do péče pouze jednoho rodiče – matky. Na samém počátku rozvodu má dítě rádo oba rodiče a nechce ztratit ani jedno z rodičů, proto matky tuto situaci řeší tak, že ze dne na den unesou dítě (často i se společným vybavením domácnosti) a pak se ukrývají na neznámém místě. Brutální odtržení dítěte od otce, násilné vytržení z domácího prostředí, od kamarádů a školního prostředí je orgány péče o dítě a opatrovnickou justicí přehlíženo nebo dokonce podporováno, protože se řídí onou pověrou, že matka je zásadně lepší rodič.  Ani Police ČR není otcům v případech únosů dětí nijak nápomocna. Viz. čerstvý případ pana PŠ justicetv.cz/causy/pomozlo/pomozlo01.htm#1

Otec tak nemá jedinou šanci s dítětem komunikovat a podle jeho věku mu poskytnout veškeré informace o věcech, které se ho dotýkají ve smyslu Úmluvy o právech dítěte a dostávají se mu pouze jednostranné informace od jednoho z rodičů – matky.

Úmluva o právech dítěte čl.13

1. Dítě má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle volby dítěte.

 A tak to vypadá ve skutečném příběhu. Matka začne dítě učit  lhát (viz. ztráta SIM karty aniž by došlo ke ztrátě telefonu).

Dítětem vyslovený zájem o rychlém vyřešení a ukončení sporu je pro naše opatrovnické soudy nepodstatný. Nepodstatné jsou i stížnosti otce, že není uskutečňován pravidelný styk dítěte s otcem.  Pečovatelské řízení se promění v inkviziční řízení proti otci, které se táhne řadu let (třeba až do zletilosti dítěte), kdy jediným cílem opatrovnických soudů je ekonomická likvidace otce prostřednictvím nereálně vysokého výživného. Matka mezi tím programuje dítě proti otci (syndrom zavrženého rodiče).

A jaký je výsledek této letité "péče" opatrovnických soudů o děti?   

Soudkyně OS pro Prahu 4 Mgr. Winklerová (dříve Zemanová) ponechala dítě ve výlučné péči matky, neudělal nic pro to, aby probíhal pravidelný styk otce s dítětem, zničila otci i jeho synovi život a ještě má tu drzost tvrdit, že viníkem nedobrých vztahů mezi otcem a synem jsou oba rodiče.

Diskriminace otců má neblahý dopad na ně samé, z nich se pak šíří frustrace na celou společnost. Nejvíc ale ztrátou jednoho rodiče trpí samy děti. S psychickými následky a problémy v mezilidských vztazích se často potýkají celý život.

Veřejnost se musí dozvědět o těchto zrůdných postupech opatrovnické justice, protože rozvod může potkat kohokoliv. Pak už je pozdě se o tento problém zajímat a děti potřebují oba rodiče! Přijďte i vy vyprávět svůj příběh a upozornit veřejnost na masové porušování lidských práv v údajném právním státě uprostřed Evropy. Nám už to děti nevrátí, ale můžeme tím pomoci rodičům a hlavně jejich dětem, které možná ještě dnes žijí ve šťastné a spokojené rodině, ale už zítra mohou nadobro ztratit jednoho ze svých rodičů.  

 

—————

Zpět