Když soudce svědčí - pokračování PŘÍBĚHU

Vyšetřování těžkého zločinu oprávněné kritiky ledabylé práce soudkyň OS pro Prahu 4 pokračovalo svědeckou výpovědí místopředsedy trestního úseku OS pro Prahu 4 soudce JUDr. Jaroslava Pytlouna (KSČ).

Na orgány činné v trestním řízení se může kdykoliv obrátit každý občan, tedy i kterýkoliv soudce, pokud má za to, že došlo k nějakému trestnému činu. Ty pak věc prošetří a posoudí, zda se jedná nebo nejedná o nějaký trestný čin. Podle svědecké výpovědi soudce JUDr. Pytlouna (KSČ)si obě soudkyně (JUDr. Smitková a JUDr. Malíková) stěžovaly u předsedkyně OS pro Prahu 4 soudkyně JUDr. Pokorné, že se jich moje dopisy osobně dotkly. Protože však soudkyně JUDr. Pokorná řeší civilní spory, obrátila se tedy na místopředsedu trestního úseku OS pro Prahu 4 JUDr. Pytlouna (KSČ), který dle vlastních slov řeší trestní kauzy už "čtvrt století", aby věc posoudil, zda se nejedná o trestný čin. Ten pak jako letitý praktik věc posoudil a „dospěl k závěru, že jedná o trestný čin pomluvu, útok na státní orgán a pohrdání soudem“ a podal trestní oznámení na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10, které je věcně příslušné (a s OS pro Prahu 4 sdílí jednu budovu, takže se navzájem vůbec nikdo z nich nezná).

O vině rozhoduje pouze soud (přesněji soudce). Pokud tedy místopředseda trestního úseku OS pro Prahu 4 JUDr. Pytloun (KSČ) věc vyhodnotil jako trestný čin, fakticky tak ve věci již proběhlo hlavní líčení (soudní jednání o trestném činu) a o vině je rozhodnuto. Zmatený řadový policista Krucfalušij, který tvrdí, že slogan pomáhat a chránit nelze brát doslovně a je to jen nápis na dveřích aut, asi jen těžko může polemizovat s právním názorem nějakého soudce. Stejně tak státní zástupkyně Mgr. Michková a vyšetřovatel Bc. Landa tak v trestním řízení už provádějí pouze nezbytné formality, které hlavnímu líčení obvykle předcházejí, kdy s právním názorem soudu (zkušeného trestního soudce) nemohou polemizovat.

Pokud je soudce JUDr. Pytloun (KSČ) v trestních věcech považován za soudcovskou špičku OS pro Prahu 4 a byl zvolen jako místopředseda trestního úseku, je to hodně smutný obraz tohoto soudu, kdy v ČR více jak rok platí nový trestní zákoník, který trestný čin útok na státní orgán vůbec nezná. Soudce JUDr. Pytloun (KSČ) dokonce ani není schopen definovat, kdy začíná a kdy končí jednání soudu, tedy základní znak trestného činu pohrdání soudem. Z výpovědi soudce JUDr. Pytlouna (KSČ) jsem dospěl závěru, že už v prvoinstančním řízení by o věci mělo rozhodovat plénum několika soudců, protože každý soudce se vyzná v jiné oblasti práva a jeden soudce přeci nemůže všemu rozumět.

Pokud někdo podává svědeckou výpověď, je také nutné hodnotit věrohodnost svědka, kdy je asi velký rozdíl, když podává svědeckou výpověď zločinec nebo počestný občan. Nešlo se tedy vyhnout otázce, zda byl soudce JUDr. Pytloun (KSČ) v minulosti členem KSČ a přihlásil se tak ke komunistické ideologii, bez ohledu na to, měl-li tento skutek základ ve skutečném přesvědčení nebo šlo pouze o prostředek podpory vlastních kariérních cílů. Soudce JUDr. Pytloun (KSČ) byl členem předlistopadové KSČ a lze tedy mít důvodnou pochybnost o tom, že je schopen se oprostit od deformovaného a s demokracií neslučitelného systému, k němuž se přihlásil, a který se zavázal prosazovat, a že se tato skutečnost nijak nepromítne do jeho svědecké výpovědi. 

Co z některých lidí dokáže udělat soudcovská funkce (neomezená moc spolu s jistotou nepostižitelnosti), je krásně vidět na konci výslechu, když si soudce JUDr. Pytloun (KSČ) všimne, že v protokolu je uvedena jeho adresa.  Všemocný soudce přeci nebude nějakého „plebejce“ (komisaře kriminální police) o něco slušně žádat, a tak začne zuřivě poklepávat na protokol a rovnou nasadí rozkazovací tón.

TAK TO NE!  A TO ALE HODNĚ RYCHLE!

Plebejec (komisař kriminální police) je navíc natolik nedůvěryhodná osoba, že mu nesvěří ani likvidaci „závadného“ protokolu a raději se o to postará sám. Čeho se soudce JUDr. Pytloun (KSČ) tak bojí? Každý se přeci může odvolat, pokud se v jeho věci dopustil nějaké chyby a

člověk s čitým svědomím se nemusí ničeho bát.