Sametová revoluce aneb postkomunistický kraďpitalismus

O víkendu probíhaly oslavy výročí studentských nepokojů roku 1939 a takzvané „Sametové revoluce“ v roce 1989. S ohledem na vývoj takzvané „Sametové revoluce“ je společná oslava těchto událostí přímo zneuctěním památky studentských nepokojů roku 1939, zejména když se na těchto oslavách předvádějí zločinci Parsečas nebo Véna Šlohlpero Vrtošivý. Lidé, kteří projevovali značnou nelibost nad jejich účastí na oslavách, jsou podle něj nemocní lidé. Už jen za tento výrok by měl dostat demokraticky přes držku, aby si laskavě uvědomil, co je to demokracie.    

K žádné revoluci zde nedošlo, kdy o našich životech stále rozhodují lidé, kteří z vlastního prospěchu věrně sloužili zločinnému komunistickému režimu. K moci se navíc dostali ekonomičtí zločinci, kteří postupně vytunelovali celou republiku a zničili tím životy tisícům lidí, stejně jako komunistický zločinný režim. Ten se však převážně zaměřoval na svoje odpůrce. Současný zločinný režim si svoje oběti nevybírá a likviduje naprosto kohokoliv. Asi nejhůře jsou na tom rozvedení otcové, kteří jsou stejně jako většina občanů ožebračovaní vládnoucími zločinci, ale navíc jsou vykořisťováni nepřiměřeným výživným stanoveným jen podle momentální nálady zločinců v talárech.

Za tohoto stavu tedy rozhodně není žádný důvod k nějakým oslavám. Důvod k oslavám bude teprve tehdy, až budou na doživotí odsouzeni všichni zločinci v talárech, kteří rozvedeným otcům zničili životy, jen protože chtěli pečovat o svoje vlastní děti a jejich veškerý majetek bude rozdělen mezi poškozené otce. Možná to dnes zní jako fantazie, ale kdo by před rokem 1945 řekl, že fašistický režim bude prohlášen za zločinný? Kdo by před rokem 1989 řekl, že komunistický režim bude prohlášen za zločinný a jeho oběti budou alespoň částečně odškodněny?