Česká televize zasadila tvrdou ránu zločincům

Sytý hladovému nevěří. Stejně tak dobře finančně zajištěný hlásá - Dluhy se mají splácet. Na vlně mravnosti je však směšován úmysl dluh nesplatit (podvod) se situací, do které se v dnešní době může dostat každý a to aniž by na tom nesl nějakou vinu. Stačí, když přijde nemoc a problém je na světě. Samostatnou kapitolou jsou pak dluhy na výživném vykonstruované rozvedeným otcům zločineckou justiční mafií (Nejsme otroky svých dětí).

Podle dostupných údajů je v současné době asi půl miliónu lidí postiženo exekucí.  To by mělo být pro všechny velké varování. Byl by to jedině zázrak, kdyby se v tak velkém počtu lidí nenašel další zoufalec a neudělal ještě horší katastrofu, než kterou jsme teď viděli ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Společnost je oblbována, že se lze s dluhy vypořádat lidskou cestou. Vždyť zde máme zákon o osobním bankrotu. Zákon je však „ušitý“ pro všelijaké podvodníky a věřitel ostrouhá mrkvičku se 70 % svého nároku. Ani to není spravedlivé. Nakapsují se advokáti, zločinci v talárech mají zajištěnou pohodovou práci ve vyhřáté kanceláři, ale dluhový problém (s)prostého občana touto cestou řešit nelze.  Například pro splnění podmínek osobního bankrotu nesmí být dlužník samostatně výdělečně činnou osobou. Jinak řečeno, samostatně se živící řemeslník se dostane do dluhu, ale přestože alespoň občas vydělá nějakou korunu a mohl by dluh lidsky splácet, ke splnění podmínky osobního bankrotu by musel živnost ukončit. Tím přijde o práci, a portože nemá trvalé zaměstnání, nemá nárok na osobní bankrot. Další podmínkou je, že má dlužník dluh u více věřitelů. Pokud tedy máte jedno dítě a dlužíte jen vykonstruovaný dluh na výživném, pak máte rovněž „smolíka“. Další podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu si můžete přečíst ZDE

Celý problém dlužníků spočívá v tom, že jsou při vymáhání pohledávky zatíženi obrovskými náklady exekučního řízení a propadají se do dluhové pasti, ze které není žádná lidsky přijatelná cesta, což je zejména v případě dluhu na výživném absurdní. Stát je na jednu stranu vázán zvláštní ochranou práva nezaopatřených dětí a měl by učinit vše, aby se dítěti od rodičů dostalo výživné, ale skrze nehorázné náklady exekuce zároveň snižuje životní úroveň povinného rodiče, na které se má dítě podílet.

Stolice č. j. 55 C 56/2010 ze dne 2. prosince 2011 soudní stolice JUDr. Filipa Lišky

Soud neuznal za důvodné další snižování výživného s ohledem na žalobcem vynaložené náklady na soudní řízení a exekuce, neboť má za to, že kdyby otec platil řádně v souladu s platnými rozhodnutími soudu, většině těchto nákladů by předešel, nelze tudíž tyto jakož i další v řízení doložené náklady soudních řízení brát v potaz.  

Dlužník požádá soud o snížení výživného, protože není schopen řádně plnit výživné vykonstruované z fiktivního příjmu, pročež je zatěžován nestoudnými exekučními náklady a zločinci v talárech se mu vysmějí do obličeje. Co pak může člověka v takové situaci napadnout? Vyhodit do povětří celou budovu i se zločinci v talárech. (pozn. Na rozdíl od lidí, nevěřícně podivujících se katastrofě ve Frenštátě, bych se tomu vůbec nedivil.)  

Dlužníkům, kteří jsou ožebračováni exekutorsko-advokátní-soudní mafií, teď svítá naděje na lidské vypořádání dluhů. České televizi se povedl skvělý kousek.

Revoluce v odměnách exekutorů

Odměna exekutorů (pozor ale i advokátů) je dána „úhradovou vyhláškou“, kde jsou pevně stanovena procenta z vymáhané částky.  Porto by vás asi ani nenapadlo s exekutorem smlouvat o jeho odměně. Snížení odměny dokonce zakazuje etický kodex novodobých křižáků.

Pokud exekutor účtuje odměnu, která je nižší než platná odměna tarifní, nebo za provedené služby neúčtuje odměnu žádnou, dopouští se závažného porušení pravidel soutěže mezi exekutory.

Podle soudní stolice Nejvyšší správní stolice Karla Šimky takové ustanovení "podporuje cenový kartel a zabraňuje konkurenci na trhu exekutorských služeb". Otázkou je, proč tedy nepodal k Ústavnímu stolci návrh na zrušení této zákonem posvěcené kartelové dohody?  Aha, nejde o platy soudních stolic.

Reportéři ČT se na podzim roku 2012 šťourali v účetních dokladech krachující dopravní firmy Četrans a zjistili, že exekutorka Jana Fojtková (exekutorský úřad Pelhřimov) u této firmy vymáhala dluh 40 milošů, za což si podle úhradové vyhlášky měla účtovat odměnu pět a půl míče, ale této odměny se zřekla. (To by se mi také jednou chtělo přihodit, abych se mohl jen tak vzdát takové částky.)  Na nestandardní postup exekutorky si věřitel stěžoval u Exekutorské komory a Ministerstva zlovůle. Oba úřady dospěly k závěru, že "nedošlo k žádnému poškození kteréhokoliv z účastníků". Pro zločince naučené zašlapávat (s)prostý lid jako odporný hmyz o podlahu to byla jen jedna z mnoha systematicky zamítnutých stížností. Ve skutečnosti se však uvařili ve vlastních výkalech.

Účtování odměny nižší, než určuje tarif a etický kodex,
je od této chvíle přípustné!

Ústavní stolec opakovaně ve svých nálezech uvádí, že odměna exekutora (a mělo by to obdobně platit i pro advokáta), musí odpovídat skutečně vynaloženému úsilí a nákladům. Je zcela nepřípustné, aby si exekutor účtoval desítky tisíc korun jen za to, že povinnému pošle dopis s výzvou k zaplacení dluhu.

Exekutorovi náleží to, co odpracoval!
Ani o korunu méně, ale ani o korunu více!

JUDr. Miloslav Výborný soudce Ústavního stolce

Zločinci v talárech zničili 10 let mého života a připravili mě o syna. Přísahal jsem, že se jim za to tvrdě pomstím a nástrojem pomsty se stala snaha pomáhat všem lidem, kterým zločinci v talárech ničí život. Hřeje mě u srdce, že jsem svojí zarputilostí alespoň takto málo pomohl tisícům lidí, kteří jsou ožebračováni exekutorsko-advokátní-soudní mafií a zatloukl další hřebík do její rakve.

Odpor proti bezpráví je povinnost nejen k sobě samému, neboť je splněním příkazu mravního sebezachování – ale je současně povinností i vůči celku. Hájí-li jednotlivec své právo, hájí tím současně platnost prává vůbec.

emeritní soudce Ústavního soudu Vladimír Čermák

O svoje práva nesmíte pokorně žebrat na kolenou!
O práva se tvrdě bojuje!