Jeden za osmnáct

Rodičům jistého studenta prestižní Vysoké školy ekonomické v Praze došla s lenošením jejich holomka trpělivost a nařídili mu, aby si našel brigádu a alespoň částečně se podílel na svých životních nákladech. Zjevně nešlo o rozvedené rodiče a tak holomkovi nezbylo nic jiného, než hledat nějakou práci. Jako student „vysoké“ ekonomické školy si dokázal spočítat, že poctivou prací se peníze zrovna nehrnou a okradením někoho jiného o poctivě vydělané peníze to jde podstatně snadněji a rychleji. Ještě v tom však neměl praxi, okrádal v malém a skončil v policejních poutech.

Druhý bez dvou za dvacet

Rodiče studenta Petra Mesznera studujícího rovněž prestižní Vysokou školu ekonomickou v Praze jsou rozvedení. Přestože podle názoru ministra (ne)spravedlnosti Blažka jsou si rozvedení rodiče skrze společného holomka blízcí, ve skutečnosti jsou si tak vzdálení, že společný tlak na holomka, aby si našel brigádu a alespoň částečně se podíle na svých životních nákladech, absolutně nepřichází v úvahu.  Zcela naopak je holomek Petr Meszner matkou podporován v zahálečném životě a neúctě k otci, což z celkem pochopitelných důvodů zase nehodlá podporovat otec. Holomek Petr Meszner si jako student „vysoké“ ekonomické školy dokázal spočítat, že poctivou prací se peníze zrovna nehrnou a okrádáním vlastního otce o poctivě vydělané peníze skrze výživné to jde v tomto státě mnohem snadněji a rychleji. Vše se rychle naučil od matky, která v tom má bohatou letitou zkušenost a protože na rozdíl od svého spolužáka není žádný troškař a jede ve velkém, nejspíše v policejních poutech (zatím) neskončí.

U prvního studenta se situace vyřešila a pár let si teď bude užívat vytouženého bezpracného živobytí v kriminále. V druhém případě je situace zatím nejasná, ale student Petr Meszner teď svému otci napsal dopis s tím, že už mu dochází trpělivost. Tak to se jistě i v tomto případě brzo dočkáme nějakého řešení.

Vedení VŠE v Praze by však v každém případě mělo uvažovat o změně názvu na 

Hodně vysoká škola zlodějů v České republice