Socanovo sémě nenávisti

Socanský zmrd Mládek svým vystoupením na sjezdu socanů zasel sémě nenávisti mezi zaměstnance a živnostníky (OSVČ). A povedlo se mu to dokonale, o čemž jsem se bohužel přesvědčil u některých přátel rozvedených otců. Rozhodně se na ně nezlobím, protože i na internetu lze najít vysoce sofistikované lživé vysvětlení rozdílných odvodů obou skupin, například článek Jak vysoké daně platí OSVČ a zaměstnanec? na Finance.cz. V tomto případě došlo k záměně obratu za hrubý příjem. Když na začátku rovnice dosadíte hausnumero, je jen logické, že výsledkem je opět hausnumero. Je to stejná chyba, jako kdyby někdo tvrdil, že hrubým příjmem zaměstnance je měsíční tržba firmy, ve které pracuje. Jestliže se této chyby dopustil „odborný“ internetový portál, nikdo se pak nemůže divit, že stejné chyby se dopouštějí soudní stolice při hodnocení „vyměřovacího základu“ (příjmu OSVČ) při stanovení výživného. U zaměstnanců by to potom musela být roční tržba firmy, ve které pracuje. Pěkná blbost že?!

A jak to je ve skutečnosti?

Daň z příjmu

První část Zákona o dani z příjmu se jmenuje Daň z příjmu z fyzických osob a jak už sám název napovídá, jde o část, která je společná pro zaměstnance i živnostníky.

Je tedy naprostý nesmysl, že by zaměstnanci ze svého příjmu odváděli jiné daně než živnostníci!

Můžete se o tom přesvědčit zde Zákon o dani z příjmů

Určité rozdíly jsou v odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Tak se na to podíváme.

Odvody sociální pojištění

OSVČ – 29,20 % (31,5 % v případě plnění nemocenského pojištění)

•28 % na důchodové pojištění
•1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
•2,3 % na nemocenské pojištění (dobrovolné plnění)

Zaměstnanci – 6,5 %

•6,5 % pouze na důchodové pojištění.
•zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti neplatí

Při neznalosti příslušných zákonů by tedy dokonce bylo možné tvrdit, že zaměstnanci odvádějí mnohem menší sociální pojištění než živnostníci. Pochopitelně je to nesmysl a všichni platíme stejné sociální pojištění, kdy zbývající část za zaměstnance doplácí zaměstnavatel.

Zaměstnavatelé – 25 %

•21,5 % na důchodové pojištění
•1,2 % na státní politiku zaměstnanosti
•2,3 % na nemocenské pojištění

A jsme tedy na stejných 31,5 % jako u živnostníků. Jediný rozdíl je v tom, že živnostníci nemusí povinně platit nemocenské pojištění, ale také v případě namoci nedostanou ani korunu nemocenské.

Více zde Sociální pojištění

Podobné je to i u zdravotního pojištění,

Odvody zdravotního pojištění

OSVČ  – 13,5 %

Zaměstnanci – 4,5 %

Zaměstnavatelé – 9 %

A jsme tak na stejných 13,5 % jako u živnostníků!

Více zde Zdravotní pojištění

To si však většina zaměstnanců neuvědomuje, kdy „shrábnou“ čistý peníz, někdo se možná pohoršuje nad 11 % odvodů pojištění (6,5 % sociální a 4,5 % zdravotní) a takové to obrovské číslo za slovy supehrubá mzda považují za nějakou šílenou Kalouskovinu. Rozdíl mezi hrubou a suprehrubou mzdou je však právě doplatek sociálního a zdravotního pojištěná placený zaměstnavatelem. Pokud tedy zaměstnavatel zaměstnanci vyplatí 13 tisíc čistého, ve skutečnosti na zaměstnance vynaložil 21 tisíc.

Zaměstnanci by se tedy spíše než o odvody živnostníků měli zajímat, ve které nenasytné tlamě mizí odvody nás všech!

Správně by se tedy mělo rozlišovat na zaměstnance v soukromém sektoru spolu s živnostníky a zaměstnance ve státním sektoru. První skupina musí nejdříve vytvořit nějaké hodnoty, aby z nich mohla odvést pojištění, zatím co státní zaměstnanci do systému nic nepřinášejí, protože suprehrubou mzdu jim vyplácí stát a odvody na sociálním pojištění si hned zase vezme zpět.