Černá díra

Když se vedoucí oddělení civilního práva hmotného Ministerstva zlovůle Mgr. Jakub Sosna v jedné ze svých odpovědí na dotěrné otázky pana Mesznera k nesmyslnému projektu na „zdokonalení“ určování výživného (více ZDE) holedbal tím, že se snižuje počet řízení na určení výživného, okamžitě nám bleskla hlavou otázka, kolik daňové poplatníky jedno takové naprosto zbytečné řízení stojí. Protože bezzákonné určování výživného jen podle momentální nálady soudních stolic absolutně nehledě na skutečné příjmy povinného produkuje tzv. neplatiče výživného, připojili jsme tedy i dotaz na náklady trestního řízení pro zanedbání bez zákona určené vyživovací povinnosti.    

Na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím žádáme o sdělení následujících informací:

 

1)      Jaké jsou celkové průměrné náklady státu na jedno pravomocně skončené (tedy včetně odvolacího řízení) rozhodnutí soudů o výživném? (celkovými náklady je myšleno: mzda a náhrady soudců, školení soudců v Justiční akademii, mzda pomocného soudcovského personálu a justiční stráže včetně odměn, náklady na provoz kanceláří a budov a činnost Ministerstva spravedlnosti).

 

2)       Jaké jsou celkové průměrné náklady státu na jedno pravomocně skončené (tedy včetně odvolacího řízení) rozhodnutí soudů o uložení trestu za neplnění vyživovací povinnosti? (celkovými náklady je myšleno: mzda a náhrady soudců, školení soudců v Justiční akademii, mzda pomocného soudcovského personálu a justiční stráže včetně odměn, mzda státních zástupců a jejich pomocného personálu, náklady na provoz kanceláří a budov a činnost Ministerstva spravedlnosti).

 

redakce  Adikia.cz

Každý hospodařící subjekt musí dělat rozvahu o svých příjmech a hlavně výdajích. Někdy je to určitě hodně složité, protože všechny výdaje nelze předem přesně stanovit, přesto stát musí (měl by) směrem k občanům fungovat (realita je zejména v současné době zoufalá).  Nelze s jistotou předem říct, kolik lidí se bude chtít soudit či kolik trestných činů budou soudní stolice řešit a o jak složité případy půjde.  V tom jsou s justicí srovnatelné třeba zdravotní pojišťovny, kde také nikdo předem přesně neví, kolik občanů onemocní a jak závažné choroby budou mít. Naprosto přesně však víme, kolik stojí třeba složitá několikahodinová neurochirurgická operace, výměna kyčelního kloubu nebo jen prostá preventivní prohlídka u obvodního lékaře. Nejen v případě složitých operací, ale i při různých specializovaných vyšetřeních se často jedná o neuvěřitelné finanční částky. Odpověď Ministerstva zlovůle nás proto totálně odrovnala.

K Vaší žádosti o informace, ve které se dotazujete na celkové průměrné náklady státu na jedno pravomocně skončené rozhodnutí soudů 1) o výživném a 2) o uložení trestu za neplnění vyživovací povinnosti, sděluji následující. Ministerstvo spravedlnosti ČR Vámi požadovanými údaji nedisponuje, neboť takto členěné údaje vůbec nesleduje. Současně ani nedisponuje žádným nástrojem, který by požadované údaje umožňoval získat či vypočítat z jiných dat. Požadované informace Vám tudíž nemohu poskytnout, neboť se jedná o informace neexistující.

S pozdravem

Mgr. Jaroslav Rozsypal

vedoucí oddělení styku s veřejností

Ačkoliv se o zdravotnictví často říká, že je to Černá díra na peníze,
co je potom naše „slavná“ justice? 

Pro srovnání tedy uvádíme, jak Černou díru popisuje Wikipedie.

Černá díra je natolik hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit. Černé díry byly teoreticky předpovězeny obecnou teorií relativity publikovanou v roce 1915 Albertem Einsteinem. Astronomům se dlouho nedařilo černé díry na obloze najít. Prvním vážným a dnes již prokázaným kandidátem se stala v roce 1971 hvězda v binárním systému v souhvězdí Labutě kryjící se s rentgenovým zdrojem Cygnus X-1. Podle obecné relativity nemůže žádná hmota ani informace proudit z nitra černé díry k vnějšímu pozorovateli. Například není možné získat žádnou její část ani odražené světlo vyslané z vnějšího zdroje či jakoukoli informaci o hmotě, která vstoupila do černé díry. Existují však kvantově-mechanické procesy, které způsobují vyzařování černých děr. Předpokládá se, že vyzařování nezávisí na tom, co do černé díry spadlo v minulosti.  

Astronomům se Černou díru dlouho nedařilo najít. Naší redakci se to jednoduchým dotazem podařilo hned na první pokus. Naše justice má více soudců jak Japonsko se 100 milióny obyvatel a její gravitační pole je tak silné, že i po více jak třiceti letech od revoluce tuto oblast nikdy nepustil všechen komoušský odpad. Silné gravitační pole rovněž udržuje při životě rozhodování o výživném v hrubém rozporu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Ani od justice nelze získat jakoukoliv informaci o hmotě peněz, které do ní vstoupily ze státního rozpočtu. Existují však kvantově-mechanické procesy, které způsobují vyzařování příznivých rozsudků. Vyzařovaní však nezávisí na tom, kolik peněz do justice v minulosti spadlo ze státního rozpočtu, ale na známostech či úplatcích.   

Jestliže Ministerstvo zlovůle zaměstnává jako ředitele legislativního oddělení právníka, který nemá nejmenší tušení, že v právním státě mohou být ukládány povinnosti pouze zákonem, nikoho asi nepřekvapí, že náměstkovi ekonomického oddělní je úplně u prdele, jaké jsou průměrné náklady na nejčastější soudní řízení. Teď máme ministra spravedlnosti z údajně pravicové ODS, kterou by takové věci měly zajímat (na rozdíl od marží pumpařů), ale buran, který si utírá nudle do hřebu ruky, na tom jen těžko může něco změnit.

I kdyby tedy došlo ke zrušení trestného činu zanedbání povinné výživy, výživné bylo určeno zákonem a odebráno soudním stolicím z rozhodování, nikdo by nedokázal přesně říct, o kolik se má snížit rozpočet justice a ta by zůstávala zase jen Černou dírou na peníze.