Kdo rozbíjí tradiční českou rodinu?

Přestože se dnes rozpadá každé druhé manželství a mladí lidé se do založení rodiny rozhodně nehrnou, o příčinách rozbíjení tradiční hodnoty rodiny se zde příliš často nemluví. Když se přeci jen v médiích objeví nějaká „úvaha“ na toto téma, vždy jde o neskutečné hlouposti, svědčící o odtrženosti jejího autora od reality. Příkladem je článek otitulovaného „mudrce“ Doc. JUDr. Miroslava Němce, Ph.D., který vyšel na Parlamentních listech. Už jen skutečnost, že je členem strany aparátčíka Paroubka, celkem výmluvně hovoří o jeho „prudké“ inteligenci.

Kdo rozbíjí tradiční českou rodinu?

Řada našich dětí, kterým jsme dopřáli vše, co jsme my sami neměli, a ani mít nemohli, neboť stupeň vývoje společnosti v období našeho dětství, krátce po skončení druhé světové války, a v rozhárané kontraverzní společnosti padesátých let minulého století, to fakticky neumožňoval, se nakonec obrátil proti nám samotným. Řada mladíků, kteří dnes nemusí chodit povinně na vojnu, kde se přinejmenším naučili pořádku, disciplíně a sebekázni i tzv. „maminčini mazánkové“ a po příchodu z vojny si začali vážit slušnějšího života v civilu a také i sama sebe, se dnes „poflakují“ pod záštitou „mamahotelu“ u maminky, která jim vaří, pere, žehlí a uklízí, oni nepracují, lenoší, vysedávají v „putikách“, holdují alkoholu a mnozí i drogám, na které si v řadě případů „vydělávají“ krádežemi, loupežemi, přepadáváním důchodců a další trestnou činností. Mnozí se pro „mrzký peníz“ neštítí občas „zaletět“ i do „zóny drog“ a propašovat ve svých zavazadlech či tělesných útrobách „něco heroinu“ a dalšího podobného „svinstva“, hlavně když za to dostanou nějaký ten dolar a nebudou muset pracovat rukama.

I tupci, kteří by se dříve nikdy nemohli dostat ani na střední školu, se dnes hlásí na vysoké školy, a bohužel, díky soukromým vysokým školám, kde se hledí pouze na to, aby student zaplatil, se jim daří i vystudovat, tedy, abych to upřesnil - získat diplom a vysokoškolský titul.

Mnohé slečny, které by se mohly standardně uživit svojí užitečnou prací, svým vzděláním, umem a intelektem v řadě slušných profesí, se hlásí do různých doslova „skandálních“ soutěží, kde se z mnohých slečen stávají naprosto neskutečné kreatury, které se neštítí ničeho, ukazují na obdiv všem svoji intimitu a mylně se domnívají, že právě takto si podmaní svět. Uvědomují si vůbec tyto „ubožačky“, že svými, často stupidními vystoupeními před kamerou, si vlastně zkazili celý svůj další život, že je všichni slušní lidé navždy zavrhnou a že je vlastně nikdo za životní partnery chtít nebude? Uvědomují si „namakaní“, většinou holohlaví „trubci“ a „připitomělé pipiny“, že už nikdy nebudou plnohodnotnými členy lidské společnosti? Že budou jen velmi těžko vysvětlovat svým dětem či pozdějším partnerům, proč „obcovali“ s „polodementními“ potetovanými tupouny před kamerou erotických televizních programů a za pár stokorun zahodili svoji veškerou intimitu a čest?

Osobně se domnívám, že hlavním viníkem těchto všech excesů je značně uvolněná morálka naší „pseudodemokratické“ společnosti, nedostatek výchovy v rodině, naprosté selhání výchovné role školy od základního stupně až po školy vysoké, nedostatek právního vědomí obyvatelstva, selhání orgánů ochrany práva, včetně role policie, státního zastupitelství i soudů, nízké tresty za spáchání závažných trestných činů, včetně trestných činů sexuálních,  a v neposlední řadě i mafiánské praktiky podnikání, spočívající v propojení politiky se zločinem.

Výsledkem jsou přeplněné věznice, kde se volně „povalují“ odsouzení, kteří se nazývají nikoliv vězni, ale „klienti“, kteří nepracují a dále se navzájem „školí“ ve zločineckých praktikách, čučí na televizi, stěžují si na pracovníky vězeňské služby a i jinak narušují řádný výkon trestu a pak ti, kteří se doposud do vězení nedostali, protože za ně byli odsouzeni tzv. „Bílí koně“.

Kdo však může za tento současný stav? Je to nejen rodina a škola, ale zejména dnešní „antisociální“ stát, který nezaručuje práci ani těm, kteří pracovat chtějí, vyplácí sociální dávky bez jakékoliv práce řadě flákačů, kteří by pracovat rozhodně měli, ale nechtějí a který se snaží dělat ze slušných lidí práce „blbce“ a lže jim nejen v denním tisku, ale i na zpravodajských serverech, ale dokonce i ve státní TV.

Celý článek zde Kdo rozbíjí tradiční českou rodinu?

Mezi mladými lidmi se pochopitelně najdou příživníci, o kterých píše „judrc“ (mudrc s právním vzděláním) Němec, ale spíše jde o excesivní výjimky. Absolutně největší skupinu „příživníků na rodičích“ tvoří takzvané „justiční děti“, tedy děti z rozvedených rodin, kde česká justice vyloučila otce z jejich výchovy a přeměnila je na novodobé otroky, kteří mají pouze „právo“ plnit výživné dle představ matky (později zletilého holomka), bez jakéhokoliv ohledu na jejich základní lidská práva (svobodná volba zaměstnání – více zde Nejsme otroky svých dětí – II. část) a skutečné příjmy.

Skutečný důvod, proč se „i tupci, kteří by se dříve nikdy nemohli dostat ani na střední školu, se dnes hlásí na vysoké školy“ (citace z článku), je úplně někde jinde.

„Justiční děti“ (zletilí holomci) se neobtěžují ani formálně požádat svého otce o výživné po dobu studia a bez jeho souhlasu na školu prostě nastoupí. Většinou otci dokonce ani nepředloží doklad o studiu a agresivně se pak domáhají výživného skrze exekuce či oznámením trestného činu zanedbání povinné výživy. „Výsledkem jsou přeplněné věznice“ (citace z článku), ve kterých jsou uvězněni pro společnost naprosto neškodní nešťastní otcové.

Tato nehoráznost je zde pod zavádějící formulací „pokračující příprava na budoucí zaměstnání“ dokonce považována jako samozřejmost, ačkoliv se Česká republika svým podpisem zavázala k plnění Všeobecné deklarace o lidských právech.

Všeobecné deklarace o lidských právech

článek 26. odst. 3.

Rodiče mají přednostní právo volit druh vzdělání pro své děti.

Ukázkovým příkladem zneužívání práva a parazitování na rodiči je můj holomek Petr Meszner. Když jsem letos v létě v rámci odvolacího řízení (zrušení výživného pro rozpor s dobrými mravy) namítal, že holomek obešel moje přednostní právo volit druh jeho vzdělání a argumentoval Všeobecnou deklarací o lidských právech, předsedkyně stolice bývalá komunistka JUDr. Jaroslava Chaloupková absolutně nechápala, jak to souvisí s dobrými mravy. Ačkoliv „soud zná zákon“, bylo jí pak dokonce velmi zatěžko správně zaprotokolovat název mezinárodní úmluvy a povedlo se jí to až po mé žádosti o opravu protokolace.

„I tupci, kteří by se dříve nikdy nemohli dostat ani na střední školu, se tak dnes hlásí na vysoké školy“, protože soudní stolice naprosto ignorují přednostní právo otce volit druh vzdělání pro své děti dané Všeobecnou deklarací o lidských právech. Je to tedy především nemravný lidský dobytek v talárech, kdo podporuje zahálečný život mladých lidí a příživnictví na rodičích. Mladí lidé pak pochopitelně odmítají převzít odpovědnost za svůj život a založit si vlastní rodinu.  

Je tedy nesmysl převádět vinu na rodinu či školu, protože ani jedna z těchto „institucí“ není schopna změnit myšlení a především rozhodování nemravného lidského dobytka v talárech. Vinu rovněž nelze svalovat ani na „antisociální stát“, přesněji nedostatek pracovních míst pro mladé lidi, kdy tento nedostatek je dán právě tím, že „se i tupci, kteří by se dříve nikdy nemohli dostat ani na střední školu, dnes hlásí na vysoké školy“ a pak pro ně není vhodné zaměstnání, zatímco zoufale chybí kvalifikovaní řemeslníci. Proto se také čím dále tím častěji setkáváme ve státních úřadech s otitulovaným pomocným stavebním či úklidovým personálem, který by si v soukromém sektoru nevydělal ani na krajíc chleba.