11.01.2014 21:32

Exekutorská komora - banda prolhaných zločinců

Na obecný návrh hnutí Úsvit přímé demokracie na deprivatizaci exekutorů (Konec se státem posvěcenou lichvou) okamžitě reagovala Exekutorská komora.

Vyjádření k návrhu hnutí Úsvit

Soudní exekutoři vykonávají přenesenou působnost státu, který své povinnosti v této oblasti nezvládal. Jsou nezbytnou součástí programu pro dobře fungující stát, nikoliv jeho překážkou. Jsou společensky potřebnou a prospěšnou profesí. Je proto tristní, pokud se pro různé subjekty z iracionálních důvodů stávají terčem v kampaních, do nichž však Exekutorská komora ČR nehodlá vstupovat.

Soudním exekutorům se podařilo dosáhnout celoevropské úrovně vymahatelnosti práva, jež se pohybuje kolem 60 %. V Česku nyní funguje 156 soudních exekutorů, které jmenuje ministr spravedlnosti. Jejich statut úředních osob a způsob odměňování z nákladů exekuce hrazených dlužníkem je stejný jako v ostatních vyspělých zemích Evropy, přičemž řada těchto států disponuje mnohem přísnějšími exekučními pravidly vůči účastníkům řízení.

Exekutorská komora ČR si dále dovoluje uvést, že není akceptovatelné jakýmkoliv způsobem spojovat lichvářské postupy s činností soudních exekutorů. Užité formulace jsou proto nestandardní a neseriózní.

Petra Báčová
tisková mluvčí
Exekutorská komora ČR

Pokud se chce někdo ponořit ještě hlouběji výkalů tiskové zprávy, nechť klikne ZDE.

Je pravdou, že stoliční (státní) exekutoři nezvládali obrovský nárůst exekucí. Nikdo zde však nehovoří o zrušení exekutorských úřadů a všech 156 exekutorů tak může i nadále provozovat svoji činnost s naprosto nepodstatným rozdílem, že již nepůjde o „přenesenou působnost státu“, ale o „přímou působnost státu“. „Problém“ Exekutorské komory s deprivatizací exekutorských úřadů je tedy zástupný a neodpovídá ani skutečným důvodům, pro které hnutí Úsvit přímé demokracie navrhuje zásadní změny exekučního systému.

Změny jsou navrhovány především z důvodů nehorázných exekučních nákladů, které exekuční mafii přinášejí obrovské zisky a ožebračují povinné, což rozhodně není smyslem výkonu rozhodnutí. Pokud se Exekutorská komora brání nařčení z lichvářství a ohání se „obdobným způsobem odměňování z nákladů exekuce v ostatních vyspělých zemích Evropy“, lze se celkem snadno přesvědčit, že jde o sprostou lež!

Například v Rakousku musí oprávněný spolu s podáním návrhu na výkon rozhodnutí zaplatit exekuční poplatek a soudní poplatek. Teprve až při nařízení výkonu rozhodnutí soudní stolicí se tyto poplatky naúčtují dlužníkovi. Exekutor má nárok na odměnu za provedení exekuce, ale tyto náklady se odečítají z vymožené pohledávky.

Soudní exekutoři

Honorář, který dostávají za svou práci exekutoři, je stanoven v zákoně o exekučních poplatcích (Vollzugsgebührengesetz). Tento zákon konkrétně upravuje poplatek za exekuci, který musí věřitel podávající žádost uhradit při předložení žádosti o exekuci společně s jednotným poplatkem stanoveným v zákoně o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz).

Poplatek za exekuci (§ 2 zákona o exekučních poplatcích) tvoří součást nákladů exekučního řízení, jejichž úhradu nařídí soud dlužníkovi, pokud si to věřitel přeje.

Soudní exekutor má také nárok na odměnu za převzetí plateb. Lze ji odečíst z vymožené částky (§ 11 zákona o exekučních poplatcích).

Zdroj portál evropské e-Justice Právní rámec upravující odměny právnických profesí

(Odkazovaná stránka je celá velmi zajímavá!)

Mimochodem například ve Francii při vymáhání výživného rovněž nese náklady řízení oprávněný (Francouzské tabulky výživného)

Je zcela nepochybné, že pokud by zde byly stejná pravidla jako v Rakousku, kdy oprávněný musí spolu s podáním návrhu na výkon rozhodnutí zaplatit exekuční a soudní poplatek, a odměna exekutora se odečítá z vymáhané pohledávky, nikdy by zde nevznikl zločinný systém na vymáhání bagatelních pohledávek. Jistě můžete říct, že nelze připustit stav, kdy by se „nevyplatilo“ vymáhat bagatelní pohledávky. Že by však právně vyspělý stát, jakým je Rakousko, něco takové připustil? To rozhodně ne!

Stačí se podívat do zákona o exekučních poplatcích (Vollzugsgebührengesetz) a zákona o soudních poplatcích (Gerichtsgebührengesetz) a hned vám bude jasné, že lze ekonomicky přijatelně vymáhat i bagatelní pohledávky.

Soudní poplatek

Exekuční poplatek

Odměna exekutora

Pro zajímavost se také můžeme podívat na exekuční poplatky do Německa, kde nikdo nemůže tvrdit, že by byla snížená vymahatelnost práva, přestože jsou tam pouze „státní“ exekutoři.

Německý sazebník exekučních poplatků

A teď si na konkrétním případu porovnáme, nakolik jsou stejná exekuční pravidla v Rakousku a v České republice, při dluhu 1 000,- Kč (37 EUR).

Rakousko

Exekuční poplatek 20 EUR (540,-Kč)

Soudní poplatek 22 EUR (594,-Kč)

Odměna exekutora 7 EUR (189,-Kč)

Oprávněný z vymáhané pohledávky 37 EUR (1 000,-Kč) získá jen 30 EUR (810,-Kč).

Dlužník zaplatí exekuční poplatek 20 EUR (540,- Kč) a soudní poplatek 22 EUR (594,-Kč), tedy celkem 42 EUR (1 134,- Kč).

V tomto případě sice činí celkové exekuční náklady povinného více jak 100 % dlužné částky, ale se zvyšující se dlužnou částkou jsou celkové náklady bagatelní. Například při dluhu 2 000 EUR (54 000,- Kč) činí exekuční poplatek stále 20 EUR (540,-Kč) a soudní poplatek činí 102 EUR (2 754,- Kč). Celkové exekuční náklady tedy činí 122 EUR (3 294,- Kč), tedy 6 % z celkového dluhu.

Česká republika

Odměna exekutora 3 000,- Kč + 21 % DPH - celkem 3 630,- Kč

Náhrada nákladů exekutora 3 500,- Kč + 21 % DPH 4 235,- Kč

Oprávněný nenese žádné náklady řízení a získá celou dlužnou částku 1 000,- Kč

Povinný zaplatí odměnu exekutora 3 630,-Kč a náhradu nákladů exekutora 4 235,- Kč, tedy celkem 7 865,- Kč, což je bezmála 800 % dlužné částky.

Pokud dlužník uhradí dlužnou částku hned po výzvě exekutora, celkové náklady exekuce se tím sníží na polovinu. Stále je to však téměř 400 % dlužné částky. Teprve při vyšších dlužných částkách řádu desetitisíců se náklady exekuce „snižují“ na 100 % dlužné částky.

A podle Exekuční komory to prý není lichva!

Také pokud dlužník okamžitě reaguje na výzvu exekutora a jeho jediným úkonem je zaslání výzvy dlužníkovi, pak podle ustálené judikatury Ústavního stolce nemá exekutor nárok na paušální náklady a může si účtovat pouze skutečné náklady, tedy maximálně poštovné za jeden doporučený dopis. Potíž je však v tom, že zločinec Rychetský (autor zlodějské přísudkové vyhlášky), toho času ve funkci předsedy Ústavního stolce, není schopen vynutit nálezy Ústavního stolce, jejichž závaznost je dána Ústavou ČR (Není obtížné si představit, že nebudete překvapeni!). Mravní lidský odpad (exekutoři a soudní stolice) tak dlužníkům stále účtuje nehorázné náklady exekučního řízení a občané se mohou jedině pracně domáhat svých práv až u Ústavního stolce (Mají naprosto neomezenou moc, ale nejsou neporazitelní!), pokud si však dříve ze zoufalství z exekuční lichvy nevezmou život (Muž se pokusil oběsit kvůli exekuci: Je to bývalý voják z Afghánistánu!).

To už se ale dostáváme příliš hluboko do problémů, které přináší zdejší zločinný exekuční systém (např. nehorázné odměny advokátů parazitujících na vymáhání pohledávek)), což nebylo smyslem tohoto článku. Smyslem bylo pouze ukázat, že