Stanovení výživného v ČR – diskriminace na základě pohlaví

Autor: noether

Stanovení vyživovací povinnosti je v České republice pokřiveno absolutní a neomezenou libovůlí ničím a nikým nekontrolovatelné soudní moci. Přes mnohá legislativní protivenství se zástupcům soudců (soudcovští odboráři na pozicích předsedů Soudcovské unie) podařilo do nového Občanského zákoníku prolobovat § 910 - § 923 a tím fakticky tuto libovůli v rozporu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod dokonce uzákonit. Všichni si ještě pamatujeme, jaká diskuse proběhla v souvislosti se zakomponováním komunistického Zákona o rodině (vydáno l.p. 1963) v mnohem „vylepšené“ podobě do nového Občanského zákoníku na půdě Poslanecké sněmovny. ŽÁDNÁ! Jak řekl u Jílkové jistý soudce těšící se na trafiku v Joštově ulici v Brně, přeci ON by nechtěl rozhodovat podle nějakých tabulek …

Video je z pořadu Držte huby s Jílkovou (ZDE)

A tak tu máme systém, ve kterém poslanci a senátoři předstírají, že navrhují a schvalují zákony v souladu se základními lidskými právy, soudci předstírají, že stanovují spravedlivé výživné, exekutoři a jiní soudci předstírají, že výživné vymáhají, nicméně je veřejně známé, že minimálně polovina povinných řádně neplní svoji vyživovací povinnost a částka na dlužném výživném prý činí nějakých 14 miliard Kč. To vše namísto toho, aby se odpovědní poslanci a ministři zaslepení trestáním „neplatičů“ výživného zamysleli nad tím, že nespravedlivý systém nikdy nemůže správně fungovat. Protože uvedené plačky vycházejí zejména z feministických spolků napojených a ideově řízených exekutorskou mafií, snaží se následující text spolu s grafickým zpracováním pro názornost zhodnotit genderový rozměr čísel týkajících se výživného ve vztahu k údajům Českého statistického úřadu.

Uvedené soudní zlovůli odpovídají hausnumera vydávaná každoročně Ministerstvem nespravedlnosti jako přehledy o rozhodování o výši výživného, které jsem pro názornost zpracoval formou grafů. Z grafického zpracování těchto přehledů je na první pohled zjevné, že výživné bylo stanoveno matkám v letech 2013, 2014 a 2015 mezi 11.82 % a 14,03 %, respektive mezi 12,62 % a 16,15 % nebo 10,99 a 14,63 % z čistého měsíčního příjmu, zatímco otcům mezi 14,15 % a 23,14 %, respektive mezi 14,54 % a 31,74 % nebo 14,42 % a 156,84 %. Již tento graf dokládá zjevné znevýhodnění (diskriminaci) osob označených jako „otec“, tj., na základě pohlaví, jakkoliv vychází pouze z výše uvedených hausnumer poskytnutých soudními stolicemi, o kterých ani samotné Ministerstvo nespravedlnosti nebylo schopné na dotaz poskytnout informace, jak vznikají (nelze zjistit, zda jde o průměr, medián, průměr z průměrů, medián z mediánů nebo co …).

Již z uvedených „soudcovských“ tabulek je na první pohled zřejmé, že vstupní údaje o výši čisté mzdy neodpovídají údajům o vývoji mezd Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z dalšího grafu je zřejmé, že matkám bylo kalkulováno výživné v letech 2013, 2014 a 2015 z čisté měsíční mzdy ve výši pouhých 68,5 %, respektive 72,1 % a 81,6 % z mediánů čisté mzdy žen v ČR dle statistických údajů ČSÚ, zatímco u otců byl průměrný čistý měsíční příjem pro potřeby výpočtu výživného stanoven ve výši 110,6 %, respektive 198,7 % a 113,3 % z mediánů čisté mzdy mužů v ČR.

Jako inspirace tímto zjištěním, byl použit obrácený postup a v posledním grafu byly přepočítány „průměrné“ hodnoty výživného stanoveného soudními stolicemi pro jednotlivé kategorie stanovené otcům a matkám na mediány čistých mezd mužů a žen v ČR, který dospěl k naprosto překvapivé skutečnosti: z posledního grafu je naprosto zřejmá nejenom diskriminace na základě pohlaví, ale i jakýsi trend. Tento trend (nebo matematická funkce) naprosto jasně dokládá, že přes veškerou a nekontrolovatelnou libovůli soudní stolice ve svém rozhodování zřejmě nevědomě pro stanovení výživného pro jednotlivé věkové kategorie oprávněných vycházejí z naprosto lineární funkce mediánů mezd mužů a žen, přičemž koeficient této funkce je u matek vždy cca o 30 % nižší než u otců. Jinými slovy, v uvedených letech se výživné u matek pohybuje mezi 5,55 % a 9,72 %, respektive 5,97 % a 10,34 %, 5,8 % a 11,6 % z mediánů mezd všech žen v ČR, u otců pak mezi 11,93 % a 16,31 %, 11,31 % a 16,38 %, 11,4 % a 17,8 % z mediánů mezd všech mužů v ČR.

Kompletní zdrojová data k tabulkám ve formátu xlsx ke stažení ZDE

Stoliční hausnumera o rozhodování o výživném včetně komentáře najdete ZDE

Závěrem lze říci, že uvedené údaje neřeší hlavní problém výživného, tj. excesy umožněné libovůlí, nicméně jednoznačně dokládají a kvantifikují naprosto zřejmou diskriminaci osob na základě pohlaví v sociální oblasti, která je České republice stejně jako výš zmíněné excesy dána absencí jakéhokoliv respektu k ústavním procesním principům deklarovaným v čl. 4 Ústavy a čl. 4 Listiny základních práv a svobod ze strany státních orgánů spadajících do gesce Ministerstva nespravedlnosti, tj. soudů. Myslím, že k uzákonění současného stavu by soudci neměli troškařit a prolobovat parlamentem změnu čl. 2 odst. 1 Ústavy:

Soudci jsou zdrojem veškeré státní moci; vykonávají ji na lidu svou vlastní činností a prostřednictvím orgánů moci zákonodárné a výkonné.